Josef Kořenský se narodil 26. 7. 1847 v Sušně u Benátek nad Jizerou. Byl skvělým pedagogem, přírodovědcem, cestovatelem a sběratelem. Studoval na pražském učitelském ústavu Budeč. Po absolvování v roce 1867 učil v několika školách přírodopis, fyziku, kreslení a měřičství, ale i němčinu a zpěv. Později se stal ředitelem na dívčí obecné a měšťanské školy na Smíchově. V roce 1908 odešel do výslužby.

Mezi hlavní jeho zájmy patřila především geologie, mineralogie, paleontologie, botanika a entomologie.
Velkou jeho zálibou bylo cestování. Podnikl cesty po Evropě, pak i na východ do Turecka, na Kavkaz a na Sibiř.
V letech 1893 - 1894 se vydal spolu s Karlem Řezníčkem na cestu do Severní Ameriky, na Havajské ostrovy, do Japonska, Číny, do Malajsie, na Jávu, Cejlon, do Indie a do Egypta. Cestou se věnovali sběru přírodnin i etnografického materiálu.
Další jeho cesta, v letech 1900 - 1901, vedla do Austrálie, na Nový Zéland, na Samou, Fidži, do Indonésie a Thajska, do Koreje a na Sibiř.
K cestování ho přivedla touha po poznání, nikoli po dobrodružství. Své poznatky z cest se snažil veřejnosti předat formou přednášek, napsal mnoho článků a asi 50 knih.

Za jeho vynikající práci v oboru přírodních věd mu byl v roce 1927 udělen čestný doktorát na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity.

Josef Kořenský zemřel 8. 10. 1838 v Praze.