Robert Koch
![]() (1843-1910) |
“Pod mikroskopem je základní zvířecí tkáň hnědá, zatímco bakterie tuberkulózy překrásně modré.” |
Německý mikrobiolog
Robert Koch se narodil 11. prosince 1843 v Clausthal-Zellerfeldu jako jedno z 13 dětí důlního technika. Už v 5 letech ohromil rodiče, když jim oznámil, že se podle novin naučil číst. Byl to čin, který předznamenal jeho inteligenci a vytrvalost, oboje charakteristické pro pozdější období. Vystudoval místní gymnázium, kde se už projevil jeho zájem o biologii a - podobně, jako u jeho otce - zájem o cestování.V roce 1862 odešel Koch na univerzitu do Göttingenu studovat medicínu. Po obdržení doktorátu v roce 1866 odešel na šestiměsíční studium chemie do Berlína. Po období všeobecké praxe se jako dobrovolník přihlásil do služby v ve francouzsko-pruské válce v roce 1870 a od roku 1872 do 1880 ve wollsteinském okresu. Zde uskutečnil sví epocgální výzkumy, které ho vynesly do čela vědeckých pracovníků.
V té době byla převládajícím zvářecím onemocněním v tomto okresu sněť slezinná (anthrax). Koch, ačkoliv neměl vědecké zařízení , byl odříznut od knihoven, neměl kontakt s ostatními vědeckými pracovníky a na vzdory vytížení svou praxí, začal studovat tuto nemoc. Laboratoř měl ve svém bytě se 4 místnostmi a kromě mikroskopu - který mi daroval žena - si všechno zařízení udělal nebo obstaral sám. Bacil sněti už sice byl objeven dříve, ale Koch chtěl vědecky dokázat, že se jedná o případ nákazy. Naočkoval (břevěnými třískami) myši bacily sněti odebrané ze sleziny zvířat uhynulých na sněť a současně naočkoval jiné myši slezinou ze zdravých zvířat. Zatímco první skupina myší uhynula, druhá neměla žádné potíže. To potvrzovalo práce ostatních, kteří poukazovali na to, že tato nákaza může být přenesena krví napadených zvířat.
To však Kocha neuspokojovalo. Chtěl vědět, zda bacily sněti, které nebyly nikdy ve styku se zvířaty, mohou přenést nákazu. Vypěstoval tedy několik generací bacilů a pokusy posléze zjistil, že ačkoliv neměly žádný kontakt se zvířaty, mohly přivodit sněť slezinnou. Po demonstraci a otištění výsledků této strastiplné práce se Koch stal okamžitě slavným. Přesto po ještě další 4 roky pokračoval v upřesňování a fotografování svých výsledků.
V té době měl Koch stále nevyhovující pracovní podmínky. Teprve roku 1880,. kdy se stal členem Říšského ministerstva zdravotnictví v Berlíně, dostal lepší prostory a laboratoř, kde mohl se svými asistenty pokračovat ve svých metodách a vyvíjet další.
Asi 2 roky po svém příjezduj do Berlína Koch objevil bacily tuberkulózy a také způsob jejich pěstování. V plné práci na tuberkulóze byl poslán (1883) do Egypta jako šéf Německé cholerové komise, kde objevil virus (vibrio), ktedrý způsobuje choleru. Na základě svých znalostí biologie a způspbu šíření vibria cholery formuloval pravidla a základní metody pro kontrolu epidemie cholery, které se používaljí dodnes. Za tuto práci obdržel 100 000 DM.
V dalších letech se opět vrátil ke své práci na tuberkulóze a koncem 90. let 19. stol. přišel k názoru, že bacily, které způsobují hovězí a lidskou tuberkulózu nejsou identické. Když tento závěr přednášel na Mezinárodním lékařském kongresu o tuberkulóze v Londýně v roce 1901 byly jeho závěry přijaty jako kontraverzní. Dnes víme, že jeho pohled byl jediný správný.
Koch byl během života vyznamenám mnoha medailemi a odměněn mnoha cenami, získal také několik čestných doktorátů a stal se čestným občanem několika měst. V roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Robert Koch zemřel 27. května 1910 v Baden-Badenu.