Jan Kepler

(1571 -1630)

Slunce je … nazýváno pro svůj pohyb králem planet, srdcem světa pro svoji energii.

Jan Kepler se 27. prosince 1571 ve Weil der Stadtu nedaleko Stuttgartu v Německu jako jedno ze 7 dětí ve zchudlé šlechtické rodině. Po ukončení základní a střední školy studoval bohoslovecký evangelický seminář v Tübingenu (1588-93). Duchovní služba pro něho nebyla vhodná, a tak se stal zemským matematikem a profesorem evangelického lycea ve Štýrském Hradci. Jeho první práce – Kosmografické mysterium (1596) – byla podporou Koperníkova a Galileova názoru, že Slunce a nikoliv Země je středem sluneční soustavy.

V roce 1600 byl význačným astronomem Tychonem de Brahe pozván do Prahy. Kepler toto pozvání rád přijal, protože jako nekatolík měl ve Štýrském Hradci problémy a nakonec byl odtamtud vypovězen. Později se stal císařským matematikem na dvoře Rudolfa II.

V Čechách tak strávil svá nejvýznamnější léta své vědecké práce. Zpracoval Tychonova dlouholetá pozorování pohybu Marsu a z nich odvodil tři zákony (které byly později po něm nazvány), z nichž dva formuloval a vydal v Praze roku 1609 (Nová astronomie).

V roce 1613 odešel do gymnázia do hornorakouského Lince. Tam také roku 1618 formuloval třetí oběhový zákon a o rok později ho uveřejnil ve spise Harmonie světa.

Jan Kepler také navrhl výhodnější typ dalekohledu než byl Galileův. Galileiho dalekohled používá jako objektivu spojnou čočku a u okuláru čočku rozptylnou. Kepler použil u dalekohledu jen spojky. Jeho dalekohled sice převrací obraz, to však v astronomii nevadí.

Jan Kepler zemřel 15. Listopadu 1630 v Regensburgu.