Vojtěch Jarník se narodil 22. prosince 1887 v Praze. Od roku 1915 studoval matematiku a fyziku na Univerzitě Karlově v Praze, po dokončení studia se stal asistentem. V roce 1921 získal doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. V roce 1923 odešel na Univerzitu v Göttingenu, kde spolupracoval s matematikem Landauem. Do Prahy se vrátil v roce 1924, v letech 1927 - 1928 opět pracoval v Göttingenu s Landauem. Od roku 1928 přednášel na Univerzitě Karlově. V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. V letech 1935 – 1950 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. V roce 1952 byl jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko – fyzikální sekce. Zajímal se i o historii matematiky a znal dílo Bernarda Bolzana. Hlavním tématem Jarníkova výzkumu byla teorie čísel. O této problematice napsal převážnou většinu svých článků. V letech 1933 - 1936 se Jarník zabýval funkcemi reálné proměnné, studoval Diniho derivace a přibližné derivace spojitých funkcí. Napsal články o přerovnávání řad, o trigonometrických řadách a dalších tématech matematické analýzy. V roce 1968 Vojtěch Jarník po 47 letech přednášek odešel do důchodu. Byl nejen jedním z největších českých matematiků, ale také vynikající učitel a člověk s přirozenou autoritou a mimořádným charakterem, kterého si proto každý vážil. Byl vydavatelem časopisu Acta Arithmetica, věnoval se organizaci univerzitního vzdělání a vědeckého výzkumu v Československu. Za svoji práci byl oceněn řadou vědeckých společností a byl přijat do Československé akademie věd. Je také autorem učebnic Diferenciální počet a Integrální počet, které zná snad každý student matematické analýzy. Vojtěch Jarník zemřel 22. září 1970 v Praze. * * * Použito materiálů: |
