Jiří Guth-Jarkovský se narodil 23. 1. 1861 v Heřmanově Městci v rodině panského úředníka. Studoval na gymnáziu a poté filozofii, matematiku a fyziku na Filozofické fakultě na univerzitě v Praze. Poté se věnoval pedagogické práci - stal se vychovatelem v šlechtické rodině. Zde, ale i od svého otce si rovněž osvojil vznešené způsoby jednání. V letech 1887 - 1918 vyučoval na gymnáziích v Praze a v Klatovech. Povahou byl neorenesančním člověkem. Věnoval se hudbě, sportu, byl i nadaným studentem, prvním doktorem na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.

V roce 1891 zavedlo ministerstvo školství tělesnou výchovu a zájemci o ni mohli požádat o subvenci na zahraniční studijní pobyt. Guth-Jarkovský toho využil a obdržel 200 zlatých na cestu do Paříže. Zde se setkal a spřátelil s Pierre de Coubertinem, který zásadně ovlivnil celý jeho další život - nadchnul ho pro myšlenku obnovit olympijské hry po vzorů starých Řeků.
Coubertin znal rozvinutý tělovýchovný systém sokolské organizace a proto Češi získali členství v Mezinárodním olympijském výboru, do kterého byl Guth-Jarkovský v roce 1894 zvolen jako člen. Zastoupení Čechů se však nelíbilo Rakousku a Německu. Coubertin a Guth-Jarkovský však vzniklému tlaku dokázali čelit, významného spolubojovníka nalezli v propagátorovi sportu Rössleru-Ořovském.

V roce 1912 došlo před Olympijskými hrami ve Stockholmu ke střetu o samostatný start Čechů. Národní identitu se Čechům podařilo uhájit.
V roce 1914 přišli Rakušané i Němci s návrhem olympijských národů. Přes rázné odmítnutí Coubertina a obratné jednání české delegace získal návrh podporu a Češi nebyli uznáni za samostatný olympijský národ. I po vzniku Československa ale zůstal Guth-Jarkovský v čele Českého olympijského výboru a také zástupcem ČSR v MOV. Jeho význam pro rozvoj mezinárodního a především českého olympijského hnutí je obrovský.

Znalosti morálky přivedly k napsání Společenského katechismu, norem společenského chování. Vycházel v něm především ze zásad Francouzů. Jako přední znalec etiky byl v letech 1919 - 1925 prvním ceremoniářem prezidenta Masaryka. Navrhl statut řádu Bílého lva. Na Masarykovo vyzvání působil v redakci OSN, 13 let pracoval jako redaktor Časopisu turistů. Byl členem literární skupiny Máj, psal básně a beletrii, věnoval se překladatelské činnosti.

Dr. Jiří Guth-Jarkovský zemřel 8. 1. 1943 v Náchodě. Přežil Pierre do Coubertina o 6 let.