Prof. PhDr. Bedřich Hrozný se narodil 6. 5. 1879 v Lysé nad Labem. Absolvoval akademické gymnázium v Praze a reálné gymnázium v Kolíně. V roce 1897 se začal věnovat teologii na univerzitě ve Vídni, brzy ale dal přednost studiu orientálních řečí a dějin. Během studia se kromě latiny a řečtiny naučil ještě 10 orientálních jazyků.
V roce 1901 získal titul doktora filozofie na základě disertační práce Jihoarabské skalní nápisy. Dostal stipendium na studium v Berlíně, kde vydal svou první původní práci Peníze u Babyloňanů. Další jeho významnou prací je Obilí ve staré Babylonii. Vstoupil do služeb tamní univerzitní knihovny a v roce 1904 byl pozván k účasti na výkopech v Taanneku. V roce 1905 byl habilitován jako docent pro řeči semitské na univerzitě ve Vídni. V dalších letech věnoval své úsilí systematickému průzkumu sumersko-babylónských klínových textů.

Za války byl Hrozný odveden, zůstal ale sloužit ve Vídni jako písař. V roce 1915 prokázal, že jazyk na klínopisných tabulkách je indoevropská řeč Chetitů. Tento jazyk se mu také podařilo přečíst a přeložit. Čas potvrdil správnost jeho práce navzdory nesouhlasnému mínění mnoha ostatních vědců. Jeho rozluštění klínopisné chetitštiny patří mezi nejvýznamnější výsledky v dějinách orientalistiky 20. století.

Po 10 letech obdržel Bedřich Hrozný titul mimořádného profesora. Věnoval se dále problému řešení hethitské otázky. Platí dnes za zakladatele hethitologie.
Po skončení první světové války byl povolán na Karlovu universitu v Praze. V letech 1924 - 1925 podnikl dvouletou cestu do Předního Orientu, kde se mu podařilo nalézt klínopisný archiv asyrských kupců, kteří vedli v 2. tisíciletí př. n. l. obchod s Malou Asii.
Roku 1926 - 1927 byl děkanem filosofické fakulty Karlovy university v Praze. Věnoval se vybudování Orientálního ústavu v Praze a stal se jejím předsedou. Roku 1934 podnikl několikaměsíční cestu po Turecku a Sýrii. Od roku 1937 se věnoval vylíčení nejstarších dějin Přední Asie. Za války se zabýval luštěním krétských nápisů, které se mu rovněž podařilo rozluštit.
Marně se pokoušel o rozluštění hieroglyfického písma Chetitů. Písmo nakonec rozluštili jiní badatelé, ale Hrozný výsledky jejich práce neuznával. Stejně neúspěšně se pokusil o rozluštění písma nejstarších obyvatel Indie a Kréty.

V roce 1939 se Bedřich Hrozný stal rektorem Univerzity Karlovy. Před válkou pronesl na 60 přednášek na cizích universitách a akademiích, roku 1936 byl pozván k přednáškám na sovětských universitách v Moskvě, Leningradu, Kyjevě, Baku, Tiflisu a Erivanu. Život v Sovětském svazu v něm vzbudil nesmírný obdiv.
V době okupace a uzavření českých vysokých škol německými fašisty se zachoval statečně a bránil akademickou půdu. Po definitivním zavření vysokých škol alespoň veřejně přednášel.

Bedřich Hrozný bývá označován jako rozluštitel chetitského písma, což je však nesprávné. Rozluštil chetitštinu jako neznámý jazyk, vyskytující se na klínopisných tabulkách.
Byl členem mnoha vědeckých společností a po vzniku Československé akademie věd v roce 1952 i jedním z jejích prvních členů. Přednášel na zahraničních universitách a mezinárodních vědeckých kongresech. Svými objevy se zařadil k nejvýznamnějším světovým orientalistům a chetitologie se stala novým odvětvím orientalistického bádání.
Bedřich Hrozný byl mnoho let čelným představitelem československé vědy. Během přibližně 50 let vědecké činnosti napsal přibližně 354 publikací. Zhoršené zdraví mu však znemožnilo po osvobození republiky návrat na univerzitu. Po úrazu v roce 1952 dožil v sanatoriu, kde také přijal jmenování akademikem.
Prof. Bedřich Hrozný zemřel 13. prosince 1952.