Robert Hooke |
Robert Hooke
se narodil 18. července 1635. Začal studovat v Oxfordu, kde upoutal
pozornost anglického fyzika a chemika R. Boyla. V 60. letech 17. století
začal v Londýně rozvíjet svou činnost Royal Society, jejímž členem se
Hooke stal v roce 1663. Byl jedním z prvních, kdo použil mikroskop
pro vědecká pozorování . U mikroskopování vylepšil osvětlování, vynalezl
irisovou clonu. Nákresy jeho mikroskopického pozorování se staly
přílohou nejslavnějšího Hookova díla Micrografia (1665), které je první
knihou věnovanou mikroskopické technice. Poprvé se v ní objevily
zobrazené rostlinné i živočišné buňky i krystalická struktura železa či
nerostů. Zkonstruoval zrcadlový dalekohled, předvedl helioskop určený k
pozorování Slunce, navrhl pohon dalekohledu hodinovým strojem,
představil vynález čelních kol se šroubovými zuby, vynalezl tzv.
hodinový nepokoj, zavedl užívání nitkového kříže pro nastavení
dalekohledu, vynalezl stroj na dělení kruhu, vymyslel přístroj nazývaný
oktant, objevil úměrnost mezi zatěžující silou a prodloužením pružiny,
dnes známou pod názvem Hookův zákon. Roku 1678 tento objev popsal v díle
De potentia restitutiva. Vynalezl sirénu s ozubenými koly, sestrojil
první rtuťový barometr s kruhovou stupnicí, zdokonalil podvojný
Huygensův tlakoměr, navrhl námořní barometr, zkonstruoval přístroj pro
měření síly větru, navrhl meteorologické přístroje se samočinnou
registrací (např. srážkoměr a vlhkoměr), objevil hustoměr pro měření
koncentrace soli ve vodě, vynalezl hloubkoměr a teploměr pro měření
mořských hlubin, optický telegraf, spolu s nizozemským matematikem a
fyzikem Ch. Huygensem (1629 - 1695) zvolil body varu a mrznutí vody za
pevné body stupnice teploměru. Robert Hooke zemřel 3. března 1703 v Londýně. |