Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke se narodil v roce 1761 v Chřibské. Studoval v Praze botaniku a jiné přírodní vědy, potom i medicínu. Cestoval po Čechách a poznával různé druhy rostlin.
Od roku 1786 pobýval ve Vídni a v roce 1788 se vydal na studijní cestu do Alp, kde popsal doposud neznámé rostliny. Brzy se stal známým a uznávaným botanikem.
V roce 1789 se měl zúčastnit Malaspinovy výpravy do Jižní Ameriky a Tichomoří. Měl odjet spolu s ostatními ze Španělska, ale loď nestihl a tak odjel sám. Když přežil ztroskotání lodi, vydal se sám přes americký kontinent. Překročil Kordillery, uskutečnil mnoho botanických objevů. V dubnu 1790 výpravu dostihl. Později podnikl ještě několik cest do Jižní, Střední i Severní Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland, Filipíny, do Tichomoří.

Vyznal se rovněž skvěle i v jiných přírodních vědách, například v mineralogii a vulkanologii, měl ale i velké znalosti v etnografii a sestavoval slovníky indiánských jazyků. Významné jsou jeho etnografické poznatky o jihoamerických Indiánech. Zaslal do Evropy nesmírné množství botanických a etnografických exponátů. Některé z nich se dostaly i do Národního muzea.

Haenke vypustil první montgolfiéru v Čechách, byl prvním Čechem na Aljašce, Nové Guineji, Novém Zélandu, v Austrálii, na Tahiti, v Cuzcu. Jako první vystoupil v roce 1804 na Chimborazo.
Zkoumal stříbrné doly v Potosí, dostal nápad využívat chilský ledek jako hnojivo. Z mnoha jeho botanických objevů stojí za zmínku Viktorie královská, největší leknínová rostlina.

Nebyl jen vynikajícím vědcem, ale i vzácným člověkem. Pomáhal původním obyvatelům Latinské Ameriky v boji za svobodu proti španělským kolonizátorům, byl kazatelem a misionářem, žil mezi Indiány, kteří ho respektovali.

Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke zemřel 31. 10. 1817 v Cochabambě v Bolívii. Jsou spekulace, že byl otráven, prokázáno to ale není. Je smutné, že tento vynikající cestovatel, přírodovědec, botanik, lékař a etnograf je dnes téměř zapomenut.