Rakouský matematik a fyzik Kurt Gödel se narodil 28. 4. 1906 v Brně. Už jako chlapec udivoval své okolí nepřirozenou zvídavostí a hloubavostí. Vystudoval matematiku a fyziku ve Vídni a zaměřil se na matematickou logiku. Prvních úspěchů dosáhl už ve 23 letech. Překvapením však byly jeho dvě věty o neúplnosti, které publikoval v r. 1931, neboť znamenaly zásadní zlom v celém dosavadním chápání matematiky.

Ve 30. letech vyučoval na vídeňské univerzitě. V r. 1940 emigroval do USA před německým fašismem a dlouhá léta pak pracoval v Princetonu, nejprve v Institutu pro pokročilá studia a poté jako profesor na místní univerzitě. Ve stejné době zde působil také Albert Einstein, se kterým se dobře znal. V té době Gödel obrátil svou pozornost od matematické logiky k problémům teorie relativity a kosmologie. I v této oblasti dosáhl pozoruhodných výsledků a jako první odhalil některé skryté možnosti a podivnosti Einsteinovy obecné teorie relativity. Gödelova pronikavá, filozoficky zaměřená mysl vždy směřovala až k nejhlubší podstatě problémů, a snad i proto mu učarovala jedna z nejsložitějších hádanek fyziky a filozofie - otázka o povaze času.

Gödelovy věty o neúplnosti znamenaly radikální změnu představ o možnostech matematiky. Po dlouhou dobu byla matematika považována díky své přesnosti za dokonalý vzor pro veškerou vědu, ale rozvoj matematiky v 19. století způsobil, že se v jejích logických základech objevily trhliny. Vznikla proto celá nová disciplína, matematická logika, která měla veškerou nepřesnost a nejistotu odstranit. Matematikové pevně věřili, že lze vytvořit absolutně nerozporný a úplný způsob dokazování, který zaručí dokonalou jistotu všech matematických výroků. Pokoušela se o to řada vynikajících odborníků, mezi nimi Whitehead nebo Russel. V r. 1931 Gödel publikoval článek O formálně nerozhodnutelných výrocích, kde jasně ukázal, že tato snaha je marná. Metodou matematické logiky odvodil a dokázal dvě zásadní věty:

  V jakémkoli dostatečně bohatém matematickém systému se dají odvodit výroky, jejichž pravdivost nelze pomocí prostředků tohoto systému ani dokázat ani vyvrátit.

  Takový systém není schopen zjistit a dokázat svou vlastní vnitřní nerozpornost. Matematické systémy jsou tedy určitým způsobem neúplné, protože nemohou prověřit svou vlastní pravdivost. Existence nejistoty je neodstranitelnou součástí matematiky.

Gödelovy věty vyvolaly bouřlivou diskusi vědců, která pokračuje dodnes. Hlavním předmětem sporů je otázka, zda tyto věty platí i pro jiné oblasti, než je matematika - např. pro lidské myšlení, umělou inteligenci a fyzikální teorii vesmíru.

Ke konci života se Kurt Gödel věnoval hlavně filozofickým úvahám, ale jeho poslední léta byla hlavně poznamenána rostoucím šílenstvím. Nervové deprese ho periodicky postihovaly po celý život, nyní ale dosáhly kritických rozměrů. Trpěl panickou hrůzou z lékařů a z jídla, protože byl přesvědčen, že ho chtějí otrávit. Nakonec přestal úplně jíst a 14. ledna 1978 zemřel na podvýživu.