V letošním roce si připomínáme dvě významná výročí - 250. výročí narození Františka Josefa Gerstnera a rovněž 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice.

František Josef Gerstner se narodil 22. února 1756 v Chomutově jako syn řemeslníka. Studoval na gymnáziu, poté na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po studiu pracoval jako zeměměřič, pak ale odešel studovat astronomii do Vídně. V roce 1784 se stal adjunktem pražské hvězdárny a pro své úspěchy v tomto oboru byl v roce 1785 jmenován řádným členem Královské české společnosti pro vědy a v roce 1789 řádným profesorem vyšší matematiky na filosofické fakultě univerzity v Praze.

V roce 1794 byla v Paříži založena první vysoká technická škola na světě. Gerstner sem byl přizván do komise, která se měla zabývat výchovou odborníků a prosazováním moderních technologií do výroby. V té době byl totiž znám jako vynikající odborník, který uměl teorii spojit s praxí.
V roce 1798 Gerstner vyjádřil představu vysoké technické školy s důrazem na exaktní vědy. Vláda nakonec nepodpořila návrh na zřízení celoříšské polytechniky ve Vídni a byl přijat návrh českých stavů na zřízení polytechnického ústavu. Dekretem císaře Františka II. se stal František Josef Gerstner dne 14. 3. 1803 ředitelem této školy. Ta nesla název Královské české stavovské technické učiliště a je předchůdcem dnešního ČVUT. Pro studenty se škola poprvé otevřela 10. 11. 1806. V čele této společnosti stál přibližně 30 let a byl zde také profesorem mechaniky a hydrauliky.
V roce 1815 se polytechnika oddělila od univerzity proti jeho vůli. Marně usiloval o rozšíření a jiném uspořádání polytechniky, to bylo z Vídně zamítnuto.

Gerstner byl znám jako vynikající odborník v oboru vodního, mostního i železničního stavitelství. V roce 1807 postavil na půdě pražské školy první parní stroj v Království českém a poprvé zveřejnil návrh na propojení Dunaje s Vltavou železnicí místo průplavem. Navrhl také vybudování českobudějovicko-linecké koněspřežky. Vybudování tohoto projektu se sice dožil, ale až asi s 20letým zpožděním, způsobeném napoleonskými válkami. Její první úsek z Českých Budějovic na rozvodí do Kerschbaumu postavil jeho syn František Antonín a provoz na této první železnici kontinentální Evropy byl zahájen 30. 9. 1828.

Za mimořádné zásluhy na poli vědy udělil v roce 1808 císař František II. F. J. Gerstnerovi Leopoldův řád a o dva roky později jej dědičně povýšil do stavu rytířského. Následně pak byl v roce 1811 císařským dekretem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách.

Své poznatky shrnul v knižním díle, zejména v rozsáhlém Handbuch der Mechanik s bohatou grafickou autentickou přílohou, ve kterém shrnul téměř veškeré technické vědění své doby. Redakce a vydání však bylo již dílem jeho syna.
František Josef Gerstner zemřel 25. 6. 1832 v Mladějově u Jičína.

U příležitosti obou významných výročí vydala nyní Česká národní banka stříbrnou pamětní minci s F. J. Gerstnerem - této cti se dostane jen těm nejvýznamnějším osobnostem našeho národa.