Leonhard Euler

(1707-1783)

“Mohu dělat co chci . . . Král mě nazývá svým profesorem a tak jsem nejšťastnějším člověkem na světě. ”

Švýcarský matematik, fyzik a astronom Leonhard Euler se narodil 15. dubna 1707 v Basileji, ale když mu byl 1 rok, odstěhoval se s rodiči do nedalekého Riehenu. Leonhardův otec něl matematické vzdělání a tak záhy začal syna vyučovat – společně s jinými předměty – matematice. Do školy chodil v Basileji, kde po tu dobu bydlel u babičky z matčiny strany. Byla to však škola poměrně chudá a mladý Leonhard se tam z matematiky prakticky nic nenaučil. Nicméně jeho zájem o matematiku, podnícený jeho otcem, stále vzrůstal a tak pročítal publikace o matematice a bral soukromé lekce. Roku 1720, ve 14 letech, jej otec poslal na univerzitu v Basileji, kde od podzimu 1723 začal na otcovo přání studovat teologii. Ale teologie ho nazaujala. Naštěstí velký matematik Johann Bernoulli včas rozpoznal Eulerovo mimořádné matematické nadání a přemluvil jeho otce, aby Leonhard přestoupil na matematiku. Studium ukončil v roce 1726, přičemž ještě stačil prostudovat mnoho matematických prací. Téhož roku mu vyšel první článek v odborném tisku a o rok později další. V roce 1727 se zúčastňuje prestižní soutěže o Velkou cenu pařížské Akademie. Soutěž sice nevyhrál, ale byl druhý, což byl pro mladého absolventa velký úspěch.

Když mu bylo nabídnuto místo na Akademii věd v Petrohradu, opustil Basilej (5. dubna 1727) a lodí, železnicí a opět lodí tam přicestoval 17. května. Finanční zabezpečení mu dovolilo se 7. ledna 1734 oženit. Jeho manželka pocházela ze švýcarské rodiny. Měli 13 dětí, ale jen 5 přežilo dětství. Euler později vzpomíná, jak mnohé matematické objevy učinil s děckem na rukou. Bohužel hned v roce 1735 se u něho začaly objevovat zdravotní problémy. nejprve to byla horečnatá onemocnění, při kterých málem přišel o život, a od roku 1738 se objevují problémy se zrakem. Téhož roku – a o 2 roky později – konečně vyhrává Velkou cenu pařížské Akademie. Bylo to pro něho velké zadostiučinění a navíc mu to přineslo nabídku do berlínské Akademie. Euler zpočátku chce zůstat v Petrohradu ale pozdější politická situace v Rusku značně ztěžuje cizincům situaci. A tak nakonec 25. července 1741 do Berlína přijíždí. Běhen 25 let strávených v Berlíně napsal Euler kolem 380 článků. V roce 1759 byl pověřen řízením berlínské Akademie, funkci prezidenta však nedostal. Vzhledem k tomu se v roce 1766, v 59 letech, vrátil do Petrohradu. Krátce po svém příjezdu do Ruska téměř oslepl. V roce 1771 jeho dům zničil požár a Euler byl rád, že se mu podařilo zachránit alespoň sebe a matematické rukopisy. Ještě téhož roku postoupil oční operaci. Zrak se mu na několik dnů vrátil ale pak úplně oslepl. Vzhledem ke své vynikající paměti (byl mj. schopen citovat Aeneidu slovo po slovu) mohl pokračovat ve svých pracech v optice, algebře a měsíčním pohybu. V této slepotě vytvořil téměř polovinu svých prací (přitom např. jenom práce o měsíčním pohybu měla 775 stránek), kterých bylo více než 800. Kromě už zmíněných prací se např. zabýval metodami vyčíslení integrálů, diferenciálními rovnicemi a prouděním ideálních plynů. Euler také zavedl moment setrvačnosti a úpravu matematiky (e pro základ přirozených logaritmů, p pro Ludolfovo číslo, S pro součet atd.).

Den 18. září 1783 prožíval Euler zpočátku jako obvykle. Dával hodinu matematiky svému vnuku, pak dělal výpočty křídou na tabuli o pohybu balonů a diskutoval o právě objevené planetě Uran. Kolem páté hodiny odpoledne se mu udělalo nevolno. Stačil ještě říci “umírám” a ztratil vědomí. Zemřel kolem 11 hodiny večer. Petrohradská Akademie ještě 50 let pokračovala ve vydávání jeho dosud nepublikovaných děl . . .