Antonín Engel se narodil 4. 5. 1879 v Poděbradech byl český architekt, urbanista a teoretik architektury.
Studoval na české a německé technice v Praze a na Vídeňské akademii. Roku 1903 studia dokončil a cestoval po Belgii a Německu. V letech 1905 - 1908 byl žákem Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za svůj projekt ideální úpravy Letné získal roku 1908 Římskou cenu, což mu umožnilo seznámit se detailně s italskou antickou a renesanční architekturou.

V roce 1909 si v Praze otevřel vlastní ateliér. V letech 1912 - 1921 vyučoval v průmyslové školy stavební v Praze, od roku 1922 byl profesorem na ČVUT. V letech 1939 - 1940 byl rektorem. Mezi lety 1920 a 1929 byl členem státní regulační komise pro Velkou Prahu. Věnoval se také publikační činnosti.

Mezi největší jeho díla patří monumentální budovy pražské vodárny v Podolí, budovy ministerstva železnic a národní obrany, zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech, přestavba Rudolfina ze sněmovny zpět na koncertní sál, vysokoškolské Masarykovy koleje v Praze-Dejvicích.

Antonín Engel zemřel 12. 10. 1958 v Praze.