Albert Einstein

Albert Einstein (1879-1955)

Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem, až když jsem dospíval.

Albert Einstein se narodil 14. června 1879 v židovské rodině v německém Ulmu. O rok později se s rodiči stěhuje do Mnichova. Ve škole se malému Albertovi příliš nedařilo. Na učitele dělal dojem, že je poněkud zaostalý. V roce 1889 začíná studium na gymnáziu v Mnichově, po problémech pokračuje ve studiu ve Švýcarsku. Také přijetí na vysokou technickou školu v Curychu nebylo bez potíží. Dokončuje ji v roce 1900. Po 2 letech nastoupil jako referent patentního úřadu v Bernu, kde posuzoval patenty a vynálezy.

V roce 1909 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Curychu a o dva roky později profesorem na katedře teoretické fyziky v Praze na německé části – tehdy česko-německé – Karlovy univerzity.

Ve svých úvodních pracích položil základy současné statistické fyziky a termodynamiky. Deset let hledal řešení pro nejasnosti kolem základů teorie elektromagnetického pole a objevil je v teorii relativity, jejímž nejdůležitějším závěrem je vztah mezi energií a hmotností, známý jako E = mc². Teorie relativity představovala velký zvrat v klasické, newtonovské fyzice. V té době bylo Einsteinovi 26 let. Světový význam získal Einstein i pracemi v kvantové teorii světla, objasněním fotoelektrického efektu, teorií tzv. Brownova pohybu.

Roku 1921 mu bylo uděleno nejvyšší vědecké ocenění, Nobelova cena. Skromný Einstein přijel do Stockholmu k jejímu převzetí vlakem ve 3. třídě . . .

Nedlouho nato začali v Německu uchvacovat moc nacisté. Přes svůj veškerá věhlas musel Einstein vytrpět řadu ústrků. V roce 1933 se vzdal na znamení protestu proti režimu a jeho antisemitismu členství v Pruské akademii věd, přestěhoval se do USA a přešel na Institute for Advanced Study (Ústav pro vědecký výzkum) v Princetonu.

V Americe se pokouší přimět světové mocnosti, aby upustily od vývoje jaderných zbraní. Ale stejně, jako musel slavný fyzik kapitulovat před nacizmem, musel kapitulovat i nyní.

V dnešní době jeho teorie relativity (o vztazích mezi časem a prostorem) a kvantová teorie (o chování elementárních částic) tvoří neodmyslitelnou část moderní vysokoškolské fyziky. Bez nich by nebyly vyvinuty lasery ani kosmické lodě.