Jean Francois Champollion se narodil 23. prosince 1790 ve Figeacu v jihofrancouzské provincii Dauphine v chudé rodině knihkupce. Už v dětství projevil své zcela mimořádné nadání. V pěti letech se sám naučil číst tak, že srovnával naučený text s vytištěným. V jedenácti letech uměl perfektně latinsky a řecky a studoval hebrejštinu. Zájem o Egypt v něm vzbudil matematik Jean-Baptista Fourier, který byl členem Napoleonovy komise pro studium Egypta. Ve dvanácti letech napsal svou první knihu s tematikou, která se dosti odlišovala od jeho budoucí činnosti – Dějiny slavných psů. Sestavil také dějepisný přehled Chronologie od Adama po Champolliona mladšího. Ve 13 letech se učil syrsky, persky, chaldejsky, arabsky, koptsky a další východní jazyky. Studoval také starou čínštinu. Ovládal však také angličtinu, němčinu a italštinu. Studoval na akademii v Grenoblu a v 17 letech byl jmenován jejím členem. V 19 letech byl jmenován profesorem v Grenoblu. V roce 1807 odejel do Paříže. Žil však doslova v bídě, podporován bratrem. Ve špatném ubytování a následkem zimy, vlhka i hladu těžce onemocněl s doživotními následky. V té době byly všechny pokusy o rozluštění egyptského písma marné. Jednou byla při kopání zákopů Napoleonovými vojáky poblíž Nilu objevena stará deska se třemi nápisy v různých jazycích. Tato se dnes nazývá podle města, u kterého byla objevena – Rosettská deska. Zcela náhodně se Champollionovi podařilo nalézt v Londýně kopii této desky. Dne 14. 9. 1822 se mu podařilo rozluštit jméno z egyptského nápisu bez pomoci řeckého textu. V témž roce uveřejnil spis Lettre M. Dacier relative a l' alphabet des hiéroglyphes phonétiques, ve kterém uvedl základy čtení hieroglyfů. Jako východisko k luštění použil jména králů. V roce 1827 byl pověřen péčí o egyptské oddělení v Louvru. V červenci 1828 navštívil Egypt, o kterém tak snil a pobýval zde až do prosince 1829. Jean Francois Champollion zemřel 4. března 1832. Jeho Egyptská gramatika vyšla až po jeho smrti. Posmrtně byl rovněž za své závěry napadán a skutečného uznání se mu dostalo až na konci 19. století. Rozluštění hieroglyfů, za který vděčíme právě tomuto geniálnímu egyptologovi a jazykovědci, dalo podnět k serióznímu zkoumání Egypta. * * *
Použito materiálů: |
