Sadi Carnot

(1853-1926)

"Užitečná práce se z tepelné energie nemůže získat bez změny teploty."

Sadi Carnot se narodil 1. června 1796 v Paříži jako nejstarší syn člena francouzské revoluční vlády. Narodil se v době nepokojů a nepořádku, který tehdy ve Francii byl. Křestní jméno dostal po středověkém arabském básníkovi.

Sadi měl dobrého učitele ve svém otci, který jej učil matematice a ostatním vědám, stejně jako jazykům a hudbě. Sadi projevil v tomto učení nadání a tak byl poslán na Lycée Charlemagne aby se připravil na zkoušky na Polytechnickou školu V Paříži. Tam nastoupil v roce 1812 v nejnižším možném věku 16 let. Mezi jeho učitele patřily takové osobnosti, jako Poisson a Ampčre. Polytechniku ukončil v roce 1814. Pak nastoupil do École du Génie v Metzu, aby se na 2 roky věnoval vojenskému inženýrství. Vojenská kariéra mu však nevyhovovala. A tak začal navštěvovat kurzy v různých institucích, včetně Sorbony. Začaly ho zajímat různé problémy v průmyslu, zejména se začal věnovat studiu teorie plynů. V roce 1821 se v německém Magdeburgu se seznámil s tehdejší novinkou, parním strojem a začal pracovat na matematické teorii tepla. První důležitou práci napsal v letech 1822-1823, kde hledal matematické vyjádření pro práci vykonanou 1 kilogramem páry. Tento článek však nikdy nepublikoval (rukopis byl objeven teprve roku 1966). V roce 1823 se vrátil s bratrem do Paříže. Tam, s bratrovou pomocí, napsal jedinou, avšak význačnou knihu o parních strojích, ve které mj. představuje tepelný režim těchto strojů, dnes nazývaný Carnotův cyklus. Teorii tepla se věnoval i později, i když politická situace nebyla nejlepší.

V roce 1832 Sadi Carnot onemocněl a ještě se zcela neuzdravil, když se v Paříži rozšířila cholera. Zemřel 24. srpna ve věku pouhých 36 let.