Přední československý matematik Bohumil Bydžovský se narodil 14. března 1880 v Duchcově. Vystudoval gymnázium v Praze a poté studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity matematiku a fyziku. Byl žákem Eduarda Weyra, který v něm vzbudil zájem o geometrii. V roce 1903 byl promován doktorem filozofie. Poté Bohumil Bydžovský pracoval jako středoškolský učitel v Kutné Hoře, v Praze a v Kladně. V roce 1909 se habilitoval na matematiku na univerzitě a přednášel až do roku 1917 na České vysoké škole technické. V roce 1917 byl jmenován titulárním profesorem matematiky, roce 1919 mimořádným a v roce 1920 řádným profesorem. Po 1. světové válce pracoval Bohumil Bydžovský jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty. Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou byl jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v roce 1946 byl zvolen rektorem. Bohumil Bydžovský byl členem mnoha vědeckých organizací. Byl dopisujícím členem České akademie věd a umění, řádným členem Královské české společnosti nauk, od roku 1949 předsedou Československé národní rady badatelské, roku 1952 se stal řádným členem Akademie věd. Ve své vědecké činnosti se soustředil hlavně na algebru a algebraickou geometrii. Jeho nejvýznamnější práce pojednávají o teorii nekonečných grup, teorii matic, determinantů a teorii konfigurací. Věnoval se rovněž historii geometrie. Psal také vysokoškolské i středoškolské učebnice. Bohumil Bydžovský zemřel 6. května 1969 v Jindřichově Hradci. * * *
Zdroje: |
