Louis Victor de Broglie |
Francouzský fyzik Louis Victor de Broglie se narodil 15. srpna 1892 v Dieppe ve Francii v rodině vévody. Začal studovat literární vědu a historii na univerzitě v Paříži s tím, že chtěl pracovat v diplomatických službách. V 18 letech pro svůj velký zájem o přírodní vědy přestoupil na studium fyziky. Již v roce 1919 začal studovat matematiku a fyziku na Sorbonně. V letech 1926 – 1927 na Sorbonně přednášel a v roce 1928 se stal profesorem teoretické fyziky v Ústavu Henriho Poincaré v Paříži. Již během svého studia na Sorbonně se společně s bratrem zabýval rentgenovou spektroskopií. Svou teoretickou předpovědí, že se elektrony mohou chovat jako vlnění, učinil de Broglie důležitý krok ke vzniku kvantové mechaniky. Své závěry shrnul do disertační práce, kterou obhájil v roce 1924 na Sorbonně a která vyšla o rok později pod názvem Výzkumy o kvantové teorii. Na základě relativistického pozorování přiřadil částici vlnu, jejíž vlnovou délku lze vypočítat ze znalosti její hybnosti p pomocí Planckovy konstanty. Tento vztah se dnes nazývá de Broglieův. Vlnová podstata elektronu byla experimentálně potvrzena v roce 1927 C. J. Davissonem, C. H. Kunsmanem a L. H. Germerem ve Spojených státech amerických a G. P. Thomsonem ve Skotsku. De Broglieho teorie hmotných vln elektronu byla později použita Erwinem Schrödingerem k vytvoření vlnové mechaniky. V roce 1929 de Broglie obdržel Nobelovu cenu za fyziku. De Broglie napsal řadu populárně vědeckých prací, v nichž projevil svůj hluboký zájem o filozofické důsledky moderní fyziky. V roce 1939 napsal knihu Hmota a světlo: Nová fyzika, v roce 1953 knihu Revoluce ve fyzice, v roce 1960 knihu Fyzika a mikrofyzika, v roce 1962 knihu Nové perspektivy fyziky.
De Broglie
si kladl zásadní otázku, zda statistická podstata atomové fyziky odráží
nedokonalost současné teorie nebo zda statistické informace představují
vše, co se můžeme o přírodě dovědět. Po většinu svého života věřil v
první možnost. K tomuto názoru se vrátil ke konci života, kdy tvrdil, že
statistické teorie zakrývají skutečnou a naprosto určitou realitu za
proměnnými, které mají původ v našich nedokonalých experimentálních
metodách. |