Bernard Bolzano

 

Bernard Bolzano byl jedním z předních českých matematiků a filozofů. Narodil se 5. října 1781 v Praze jako jeden ze 12 dětí italského obchodníka. Po vystudování piaristického gymnázia v Praze se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filozofické přípravce. Současně navštěvoval přednášky matematika F. J. Gerstnera na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy Univerzity.

V roce 1804 se ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, ale nebyl přijat. Bernard Bolzano se stal knězem a na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy získal rovněž titul doktora filozofie. Chtěl se však nadále věnovat studiu a vědě. O pravdě křesťanského náboženství nebyl plně přesvědčen. Nejvyšší mravní zákon - ctnost a blaženost celku - byl podle něj příkazům církve i státu nadřazen. Vysvětloval studentům své pojetí rovnosti a sociální spravedlnosti, nevyhýbal se ani palčivým a tabuizovaným otázkám jako je nacionalismus, antisemitismus, prostituce, mluvil dokonce o právu poddaných na odpor proti nespravedlivé vrchnosti.

Pro své pokrokové reformátorské názory mu však bylo zakázáno vyučovat a 24. prosince 1819 byl císařským dekretem z katedry sesazen.

Od roku 1820 se věnoval vědecké práci, podporován svými přáteli. I když žil v ústraní, byl neustále stíhán pro své názory, které nacházely ohlas v řadách nejen studentů. Až do roku 1828 byl proti němu veden proces.

V letech 1830 – 1841 pobýval na Pacovsku, kde také napsal svou autobiografii. Důležitou roli sehrála v jeho životě jeho přítelkyně Anna Hoffmannová. Často pobýval na zámečku Hoffmannových v Těchobuzi v jižních Čechách nebo u známého mecenáše A. Veita v Liběchově u Mělníka, kde se mohl ve zdravém prostředí  plně věnovat své práci. Trvale trpěl tuberkulózou.

V letech 1841 – 1848 se Bernard Bolzano podílel na práci pro královskou českou společnost nauk, kde přednášel. Z té doby také pochází většina jeho matematických děl.

Jeho matematická prvotina Betrachtungen über einige Gegenstände der Elementargeometrie z roku 1804 se zabývala problémem rovnoběžek. Další práce z let 1810 - 1817 (Beyträge zu einer begründeteren Darstellung der Mathematik, Der binomische Lehrsatz und als Folgerund aus ihm der polynomische und die Reihen..., Rein analytischer Beweis...) a 1833 - 1848 (Wissenschaftslehre, Grössenlehre) věnoval Bolzano zpřesňování základů matematické analýzy. Většina jeho prací zůstala v rukopisech s výjimkou díla Paradoxien des Unendlichen, které vyšlo v roce 1815 v Lipsku a ovlivnilo tvůrce teorie množin Georga Cantora.

Bernard Bolzano byl člověk mimořádně skromný. V české duchovní tradici vypracoval pojetí zemského vlastenectví, založeného na příslušnosti k zemi a nikoli jen na jazyku. Jako svůj světový názor přijal osvícenský racionalismus a toleranci. Věrouku nahrazoval etikou a zamýšlel se nad sociální a národnostní nerovností.

Z Bolzanových logických spisů lze jmenovat např. dílo Wissenschaftslehre (1837).

Události revolučního roku 1848 sledoval s velkými nadějemi, ale zároveň s obavami před možným násilím. Potlačení revolučního hnutí ostře odsoudil.

Bernard Bolzano zemřel 8. prosince 1848 a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

* * * 

Zdroje:
http://encyklopedie.cc/Bernard_Bolzano
http://www.phil.muni.cz/fil/scf/bolzno.html

http://www.math.muni.cz/math/biografie/bernard_bolzano.html
 

Radek PilařPřehled článkůVladimír Kořínek