Karel Slavoj Amerling se narodil 18. 9. 1807 v Klatovech. Byl významným pedagogem, popularizátorem vědy a národním buditelem. Původně se chtěl stát duchovním, pak ale naštěstí začal studovat filozofii, přírodní vědy a lékařství.

Pracoval jako asistent slavného přírodovědce J. S. Pressla a pak jako správce sbírek hraběte Kašpara ze Šternberka. Později však začal cestovat po Evropě a po návratu začal provozovat lékařskou praxi.

Snažil se prosazovat pedagogické reformy a usiloval o založení pedagogického ústavu Budeč – vzorové české školy. Tento ústav nakonec vznikl v roce 1842 v Novém Městě v Praze a sloužil k přípravě učitelů, včetně žen. Součástí školy byla knihovna s tiskařským vybavením a zahrada. Ústav byl prakticky součástí vlasteneckého a obrozeneckého života, naneštěstí ale jeho provoz byl finančně neudržitelný.

V roce 1848 se stal ředitelem první školy v Praze, kde se vyučovalo v českém jazyce. Pedagogické činnosti se věnoval do roku 1868. Z jeho iniciativy vznikla v roce 1869 rovněž Fysiokratická společnost, která se zabývala přírodovědeckým výzkumem a jeho využitím v zemědělství. V roce 1871 se Amerling stal ředitelem ústavu Ernestium pro slabomyslné. Napsal také mnoho vědeckých knih z oblasti přírodních i společenských věd.

Karel Slavoj Amerling zemřel 2. 11. 1884 v Praze.