Počátky whisky se ztrácejí v historii. Přesto však je obecně přijímáno, že Keltové (a to byli také předkové Skotů, Irů a Welšanů) uměli vyrábět destilát z obilí už nějakých 800 let př. n. l. vzhledem k nepříznivému klimatu pro pěstování vinné révy bylo používání obilnin jako ječmen a žito logickou volbou. Tito Keltové viděli svůj ohnivý nápoj jako dar od bohů, který probouzel mrtvé k životu a rozehříval i ty nejstudenější duše. A tak není divu, že Keltové whisky nazývali “uisge beatha” – voda života, živá voda.

Whisky se vyrábí několika způsoby a proto je i několik jejích druhů. K těm hlavním patří sladová whisky vyráběná z ječného sladu. Pokud by se k výrobě použilo byť i jen nepatrné množství jiné obilniny, už by to byla whisky míchaná. Vynález míchané skotské whisky se připisuji Andrew Usherovi - obchodníkovi s whisky, který ji v roce 1853 poprvé začal prodávat.

Kvalitní whisky vzniká dlouhodobým zráním v dřevěných sudech. Velmi často kvalita a používání sudů ovlivní výslednou chuť a vůni whisky. Od roku 1915 bylo stanoveno, že pravá whisky musí zrát v sudech nejméně 3 roky. Whisky vycházející z destilačních kotlů obsahuje okolo 70% alkoholu a proto se před stáčením do sudů mírně zředí vodou na 63%. Při stáčení do lahví se ředí znovu na cca 40%.