Koch byl první, kdo přinutil kolonie bakterií vyrůst v laboratorních podmínkách. Bakterie, které objevil, rostou extrémně pomalu a trvá to 2 týdny, než jsou jejich shluky patrné pouhým okem. Dalším výzkumem zjistil, že tyto bakterie jsou přenosné z člověka na člověka a také zjistil způsob šíření této choroby – např. kapičkami slin při kašli. To vedlo k tomu, že základem kampaně za veřejné zdraví byla izolace nemocného, a to někdy i proti jeho vůli. A tak v roce 1849 vznikla éra TBC sanatorií. Bylo to ještě před tím, než bylo vědecky podložen ozdravný vliv přírody.

To zjistil až německý doktor, trpící plicní tuberkulózou, když cestoval do Himalájí a vrátil se vyléčen. Tím doktorem byl Herman Brehmer. Byl přesvědčen, že život ve velké výšce, na čerstvém vzduchu, slunci a chladu společně s množstvím vydatného jídla mění smrtelnou chorobu na léčitelné onemocnění.

Také ve Spojených státech vznikala podobná sanatoria, i když tam se nekladl takový důraz na jejich vysokou polohu. Nejznámější z nich založil u Sarnackého jezera mladý lékař Edward Livingston Trudeau v roce 1882, když se dověděl o Kochových pokusech a Brehmerově sanatoriu. Podobně jako Brehmer trpěl tuberkulózou a byl informován lékařem, že nebude žít dlouho. V sanatoriu zřídil také malou laboratoř a začal zvláštní sérii pokusů. Naočkoval bakterií tuberkulózy 5 králíků a nechal je na malém ostrově, kde se živili přirozeně rostoucí trávou, ke které dostávali čerstvou zeleninu. Po 4 měsících jeden králík zemřel ale ostatní překypovali zdravím: králičí život a potrava potlačila infekci. Na základě takovýchto pokusů pak zavedl v sanatoriu evropský způsob léčby. Díky tomuto léčení v sanatoriích a většímu povědomí o nemoci výskyt tuberkulózy na přelomu 19. a 20. století ve Spojených Státech znatelně poklesl.

V roce 1908 Francouzi Albert Calmette a Camille Guerin vyvinuli vakcínu proti TBC. Po 13 let pěstovali bakterie, které byl stále slabší. V roce 1921 byla poprvé aplikována na kojenci, jehož matka na TBC zemřela. Touto levnou vakcínou byla následně léčena více než miliarda lidí.

Ve 40. letech minulého století objevil první lék Američan Selman Waksman. Ten byl poprvé použit 20. listopadu 1944. Kriticky nemocný pacient obdržel streptomycin a během několika dní se pacientův stav zázračně zlepšil. V 50. letech 20. stol. se pak objevily další léky. Onemocnění tuberkulózou začala rapidně klesat. Podle OSN by tuberkulóza měla být celosvětově vymýcena kolem roku 2025.