Maďar László Biro, vydavatel časopisu, si při jedné návštěvě tiskárny všiml, jak rychle zasychá tiskařská barva. Napadlo ho, že takový rychleschnoucí inkoust by se hodil jako náplň do plnicího pera. Tento hustý inkoust však perem neprotékal. Proto se Biro rozhodl nahradit kovový psací hrot u svého pera nepatrnou ložiskovou kuličkou. Jak se perem pohybovalo po papíru, kulička se otáčela a nabírala ze zásobníku inkoust, který se pak obtiskával na papír. Tento princip kuličkového pera však nebyl nový. Byl patentován už v roce 1888 Johnem J. Loudem ke značení kůže, ale nebyl komerčně využíván. Biro poprvé patentoval své pero v roce 1938. V roce 1940 uprchl se svým bratrem do Argentiny. Tam si 10. června 1943 nechal své pero znovu patentovat. Úředníka britské vlády Henryho Martina, který byl náhodou v té době v Argentině, zaujalo, že Birovo pero píše v jakékoli nadmořské výšce, protože ho neovlivňuje ani tlak vzduchu, ani jiné atmosférické změny. Okamžitě jej napadlo dát ho k dispozici navigátorům v letadlech. Britská vláda patent koupila a tak už v roce 1944 se pero značky Biro vyrábělo pro RAF. V Argentině pero komerčně využívala Eterpen Company. V květnu 1945 získala exkluzivní práva na Birova pera Eversharp Co. a uvedla je na trh pod obchodním označením Eversharp CA.

Měsíc poté chicagský businessman Milton Reynolds toto pero uvidí v jednom obchodním domě v Buenos Aires. Kupuje několik vzorků, vrací se do Států, zakládá International Pen Company a za 4 měsíce - ignorujíc autorská práva Eversharp Co. - prodává v New Yorku své pero pod označením Reynolds' Rocket. Má okamžitý úspěch: Za první den se jich prodalo za 100 000 $. V Británii se pera objevují téhož roku na vánočním trhu od Miles-Martin Pen company. Během čtyř let "propisky" z trhu klasická plnicí pera téměř vytlačily. Pak ale jejich prodej i ceny rychle klesaly: Lidé se nabažili této novinky a začali ji posuzovat reálně. Kuličková pera od Reynoldse tekla, vynechávala a byla nespolehlivá a pera, která vyráběl Eversharp zase nesplňovala to, co slibovala reklama. V roce 1948 cena klesla z 12,50 $ na necelých 50 centů. Plnicí pera se opět stala jedničkou. Reynoldsova firma se pokládá (1951). Eversharp prožívá finanční potíže, snaží se vrátit k výrobě plnicích per a v 60. letech zaniká úplně.

Bitva je vyhraná: V lednu roku 1954 Parker Pens představuje své první kuličkové pero Jotter. Psalo spolehlivě a pětkrát déle. Za necelý rok prodal Parker těchto per 3,5 milionu (v průměru za 6 $ za kus). V roce 1957 Eversharpův pád pokračuje: Jeho výrobu plnicích per nezískává nikdo jiný než právě Parker. Ten od téhož roku opatřuje svá pera kuličkou z karbidu wolframu (u běžných náplní se používá dodnes).

Ale všeho dočasu. V roce 1950 začíná prodávat svá pera francouzský baron Marcel Bich, roku 1953 zakládá společnost BiC (vzniklo zkrácením jeho jména) a v dalších letech zakládá druhotné podniky BIC Italy, BIC LAFOREST Spain, BIC Brazil a BIRO Swan Ltd England. Koncem 50. let tak ovládá už 70% evropských trhů, od roku 1960 se stává vlastníkem newyorské Waterman Pen Company a prodává na severoamerických trzích svá pera za 29 - 69 centů. Bitva je opět vyhrána (po kolikáté už?). BiC zcela ovládl trh. Parker a ostatní společnosti se museli spokojit jen s malým trhem plnicích per a drahých typů kuličkových per.

Dnes se moderní verze Birova pera značky BiC Cristal denně prodá po celém světě na 20 milionů kusů . . .

Dvoubarevná BiC Italy.
Obdobný vzhled má i čtyřbarevné provedení.

Přes tyto vyjímečné úspěchy zde ještě historie "propisky" nekončí. Už během jejího vývoje se "odštěpilo" keramické pero (roller). To vyplnilo mezeru mezi klasickým plnicím perem a "propiskou" a získalo tak výhodné vlastnosti obou: Lehkost psaní po plnicím peru a jednoduché ovládání po "propisce". Kovovou kuličku bylo nutno nahradit keramickou (větší tvrdost než karbidové a bezproblémová korozní odolnost) a náplň inkoustem.

Jsou i výrobci, kteří kombinují "propisku" s ostatními psacími nástroji (tužka, značkovač, stylus). Objevily se rovněž "propisky" kombinované s vysoce svítivými diodami, s kterými lze psát ve tmě a svítit si až 300 hodin. Zřejmě teprve budoucnost ukáže, co je móda či reklamní trik a co opravdový přínos.

Bandi Light Pen s nazelenalým světlem
(obr. převzat ze stránky http://www.imall.com/stores/bandi/)