Promoce

 

 

Dokončit vysokoškolské studium není obvyklá záležitost a proto je spojeno se slavnostním obřadem.

Kdy a kde se konala první promoce není známo. Jisté slavnostní obřady, spojené s propůjčením lékařského titulu, se pravděpodobně konaly už ve 12. stol. na vysokém učení v italské Bologni. Od roku 1520 už byla taková promoce veliká společenská událost, které se zúčastnila knížata, duchovenstvo a urozené osoby. Byla to však tak drahá záležitost, že si ji mohli dovolit jen velmi bohatí studenti.

Slavnostní průvod s pedely nesoucími žezla se ubíral do posluchárny (auditoria) nebo chrámu. Promotor zaujal místo v horní katedře. Promovaný seděl dole. Na horní katedru promovaný vystoupil až po promotorově proslovu a obhajobě svých vědomostí. Na katedře dostal insignie: plášť a doktorský klobouk – symbol svobody. Promovaný dostal také prsten, který symbolizoval jeho zasnoubení s vědou a knihu. Nakonec promotor promovaného políbil a dal mu požehnání. Na závěr celého obřadu složil promovaný přísahu na univerzitní žezlo nebo bibli.

Nelze však zapomenout na to nejpozoruhodnější, co kandidát doktorské hodnosti při promoci dostával: políček. Poslední políček nezralému klukovi – od té chvíle postoupil do společnosti dospělých. A ti si přeci své nesrovnalosti vyřizují jinak . . .