Snad ani nepřekvapí, že jedním z prvních, kteří se zabývali myšlenkou konstrukce ponorky, byl všestranný renezanční umělec a technik Leonardo da Vinci. O století později (1578) provedl svůj nákres ponorky Angličan William Borne. Ale ani jeho nákres nebyl realizován. Zajímavé je, že jeho návrh už byl založen na vyrovnávacích nádržích, jejichž naplňování nebo vyprazdňování umožňuje pohyb ponorky dolů nebo nahoru, tj. na stejném principu jako u dnešních ponorek.

První použitelnou ponorku skonstruoval roku 1624 Cornelis Drebbel, Holanďan žijící v Londýně na dvoře Jakuba I. Tato ponorka měla dřevěnou kostru potaženou naolejovanou kůží. ponorka vezla 12 mužů, kteří ji poháněly vesly. Drebbel ji odzkoušel na Temži, kde vzdálenost mezi Westminsterem a Greenwichem překonala za 3 hodiny.

V Americe se objevila první ponorka v roce 1776. Jejím autorem byl David Bushnell a byla nasazena do bitev proti britskému loďstvu v americké válce o nezávislost. Posádku této malé “želvy” – Turtle – tvořil jediný člověk, který otáčel klikou, která roztáčela hnací vrtuli.

"Turtle" (převzato z http://www.submarine-history.com/NOVAone.htm)

V Evropě staví důstojník pruské armády Wilhelm Bauer v letech 1851-1856 řadu ponorek, které se však většinou po prvních úspěšných jízdách při dalších plavbách potopily.

V roce 1863 obdrželo námořnictvo Spojených států první ponorku – Aligator – určenou k zaminování přístavů Konfederace. Je zajímavé, že tehdejší Aligátor měl 2 čističe vzduchu a systém na chemickou výrobu kyslíku.

První ponorkou vybavenou torpédem byl konfederační Hunley z roku 1864 s osmnáctičlennou posádkou. I tato ponorka se pohybovala pomocí ručně otáčené vrtule.

Roku 1879 už mělo ruské námořnictvo 50 ponorek určených k pobřežní obraně.

První ponorka s vlastním pohonem a způsobilostí k plavbě po širém moři byla postavena ve Švédsku. Navrhl ji Samuel Garratt, duchovní z Liverpoolu. Byla poháněna parou.

John Phillip Holland

Za prvního konstruktéra moderních ponorek můžeme považovat Johna Phillipa Hollanda. Svou první ponorku navrhl roku 1889 pro Iry. Americké námořnictvo začalo tyto ponorky používat od 11. dubna 1900, kdy za 150 000 $ koupilo první kus. Britské královské námořnictvo je začalo používat o rok později. Nicméně Hollandovy finanční potíže ho donutily prodat svoji společnost – Holland Torpedo Boat Company – věřiteli, tj. The Electric Boat Company.

V roce 1912 se také Německo vážně pustilo do výroby ponorek (U-31 – U-41). Byly o výtlaku 685 tun, 6 torpéd a 88 mm kanon.

Efektivnost ponorek v boji názorně předvádělo německé námořnictvo za I. světové války (1914-1918). Tehdy bylo potopeno 5 234 lodí.

Během II. světové války vyrobily Spojené státy 73 ponorek typu GATO. Americké ponorky potopily v této válce téměř ²/₃ japonských lodí. Celkem bylo za této války potopeno 4 769 lodí.

První ponorku na jaderný pohon – Nautilus – zkonstruoval admirál Hyman Rickover z amerického námořnictva a na vodu (na Temži) byla spuštěna v lednu 1954. První zkoušky se uskutečnily v lednu následujícího roku a jaderné palivo bylo založeno o 2 roky později. V roce 1958 jako první ponorka podplula zeměpisný severní pól. V roce 1960 ponorka Triton obeplula za 84 dní Zeměkouli.

"Nautilus" (převzato z www.npp.hu/mukodes/tipusok/ jegtoro.htm)

Ponorky s jaderným pohonem dosahují akčního rádiusu 150 000 námořních mil. Kromě jaderného pohonu se používá dieselelektrický pohon. Podle bojového určení se dělí na úderné, protiponorkové, minonosné, radiolokační a speciální. Podle výzbroje na raketové, torpédové a speciální.

(obr. na titulní straně převzat z stránce www.ll.mit.edu/programs/ airdefense.html)