Když se řekne Mezopotámie, vybaví se obvykle hliněné tabulky a klínové písmo. Sumerové však nevynalezli jen klínové písmo, ale – k větší radosti mnohých – pravděpodobně i pivo. Dějiny piva tak začínají někdy před 5 000 léty (je tedy starším nápojem než révové víno). Sumerové připravovali pivo (sumersky “kaš”) z ječných chlebů a ze sladu. Chmel tehdy neznali a tak nahořklou chuť dodávali pivu pražením použitých chlebů v horkém popelu. Koncem 3. tisíciletí př. n. l. už Sumerové uměli vyrábět více druhů piva, vzájemně se lišících obsahem alkoholu i barvou. Obecně však tato piva obsahovala alkoholu méně, protože i doba kvašení byla kratší. Další rozdíl byl v tom, že pivo nebylo čiré a pilo se obilným stéblem. O pivu je zmínka i ve známém eposu o Gilgamešovi, v Chamurabbiho zákoníku už dokonce o veřejných výčepech (2. tisíciletí př. n. l.). Profese spojené s vařením piva i vaření piva samotné se těšily velké vážnosti. Pivovary bývaly ušetřeny dokonce i době válek.

Středověké kláštery bývají často označovány za nositele civilizačního poznání a moudra, ale málo je známo, že v klášterních zahradách se poprvé začal pěstovat chmel (8. a 9. století) a že někteří mniši zasvětili svůj život pivu více než modlitbám. První zmínky o chmelu v Čechách pocházejí z 11. století, i když v té době ještě převládala piva nechmelená. První pivovarníci v Praze se uvádějí v roce 1082. První český pivovar byl postaven v Cerhenicích v roce 1118. Prudký rozvoj českého pivovarnictví však nastal až ve 13. století. V té době (r. 1295) se začíná vařit pivo ve městě, které mu propůjčilo své jméno: v Plzni. Středověké pivo se však od dnešního velmi lišilo. Byla to spíše řídká, málo prokvašená kaše.Na většinu piva a zejména na nejlevnější druhy se dokonce používal slad z pšenice.

Teprve na začátku 17. století jednoznačně převládl ječmen. To už se začalo také blížit dnešnímu, i když bylo stále ještě slaběji chmelené a neodstraňovaly se z něj kvasnice. V té době (1612) se také objevuje první pivovar v USA (v dnešním New Yorku na známé Wall Street) a o něco později (1634) první hospoda. V té době se v Čechách ročně vařilo více než půl milionu hektolitrů piva. V roce 1712 v Čechách vyrábí pivo již 1 294 pivovarů a roční produkce přesahuje 1 300 000 hl.

Kde se pivo vaří . . .
(převzato z http://www.interacta.cz/accol/04brno/pegas_e.htm)

Vraťme se však do Plzně. Zmíněného roku 1295 se začali vařit pivo měšťané ve svých domech. První společný pivovar v Plzni byl až v roce 1307. Pivo se stávalo stále oblíbenější, jeho výroba se začala opírat o první vědecká zkoumání. Třicetiletá válka znamenala nejen kulturní a hospodářský úpadek, ale také úpadek v pivovarnictví. Ještě v 30. letech 19. století byla kvalita plzeňského piva dosti proměnlivá. Bylo to dáno mj. i tím, že v Čechách se do té doby používalo tzv. svrchní kvašení, které probíhalo rychleji (5–6 dnů) a za vyšší teploty (20–25 °C) než tzv. spodní kvašení používané v sousedním Bavorsku. Proto byla zahájena stavba nového pivovaru, ve kterém byl zahájen provoz 5. října 1842. Tento Měšťanský pivovar byl určen k výrobě piva se spodním kvašením a tak byl pozván bavorský sládek Josef Groll. Avšak díky místním surovinám se mu podařilo uvařit jiné pivo než měl v úmyslu. Jeho ležák měl výbornou chuť a jeho sláva se šířila neuvěřitelnou rychlostí.

Dnes je ve světě na 5 000 pivovarů, které vyrábějí 15 000 značek piva. Největší část z této produkce jsou právě různé druhy piva plzeňského typu.