| Obaly |

(převzato z www.klaso.cz/platky.html)
Dějiny balení jsou velmi dlouhé a začátek musíme hledat někde v pravěku. Zde je pak nutné rozlišit pouhé přechovávání věcí od skutečného balení. Samo balení je zřejmě o něco mladší, neboť do určité míry souvisí s činností, kterou dnes nazýváme obchodem, i
když tehdy se jednalo třeba pouze o výměnu. Balit si věci sám pro sebe nemělo smysl, jedině snad u některých druhů potravin. V těchto prvopočátcích balení se používalo to, co bylo po ruce: kožešiny, velké listy atd. Později se používalo proplétaných nebo tkaných obalů, rákosoviny nebo pytloviny. V Číně byly používány k balení potravin zpracované kůry z moruše už v letech 100-200 př. n. l. Pravý boom v obalové technice ale nastal až po vynálezu a rozšíření výroby papíru. První komerční papírové sáčky a pytle byly vyrobeny v anglickém Bristolu roku 1844. Stroj na výrobu pytlů vynalezl v USA Francis Wolle nedlouho potom, v roce 1852. Před koncem onoho století byly vyvinuty lepené papírové sáčky a pytle.Začátek 20. století přinesl vynález linky na výrobu papírových pytlů. Lepené papírové pytle mohly částečně nahradit dražší bavlněné (na mouku), ale ve velkém se pytle uplatnily až po vynálezu šití konců pytlů.
První komerční lepenková krabice se objevila ještě dříve, a to roku 1817 v Anglii. Vlnití lepenka spatřila světlo světa kolem roku 1850. Tak, jako mnoho jiných vynálezů, také vysekávací lis na kartonové krabice se zrodil náhodou. Tiskař Robert Gair z Brooklynu si všiml, že při tisku došlo k proseknutí obalu. Opatřil proto desku výsekovými noži a rýhovací
mi noži a lis mu zhotovoval vyseknutý obal i s ohybovými linkami. Tak se zrodila kartonová skládačka. Velkého rozvoje dosáhly obaly z papíru a lepenky po začátku 20. století.. Teprve širší použití plastů další rozvoj zabrzdilo. První “masové” nasazení plastů bylo během 2. světové války, kdy sáčky s polyesterovou fólií umožnily v armádě nahradit těžké konzervy. Teprve ekologické aspekty relativně nedávné používání plastů, bohužel jen v některých druzích obalové techniky, potlačily.Dalším obalovým materiálem je sklo. To přišlo na řadu teprve po výrazném zlevnění výroby pomocí automatických linek v roce 1889. S použitím skleněných nádob souvisí i konstrukce jejich uzávěrů. Začalo to korkovou zátkou, používala se i pryž na patentní uzávěry a ke slovu přišel i korunkový uzávěr i s otvírákem.
Obalová technika se neobejde ani bez kovů. O vynálezu konzervy bylo pojednáno v samostatném článku. Kovové obaly se používají i na některé tradiční výrobky (čaj).
V posledních letech se z obalové techniky, chápané víceméně jako služba, stal výhodný prodejní artikl, na kterém se spíše nechá dobře vydělat, než aby sloužil svému půvosnímu účelu. A tak balíme všechno a ani si neuvědomujeme, kolik firem se na tom přiživuje a které tak platíme. Třeba běžné PET lahve: výroba plastu, výroba lahve, výroba nástrojů, výroba papíru, výroba etiket, tisk etiket, výroba lepidla, lepení etiket, výroba barev. To vše si zaplatíme a nakonec si ještě "zabalíme" celou planetu.