Plynová maska

Že se lidé chránili před vdechováním kouře kusem látky přiložené k ústům bylo známo již velmi dlouho. Obyčejná látka však mohla pomoci člověku jen tehdy, pokud se v kouři musel pohybovat po krátkou dobu. Ale u hasičů byla situace jiná: ti při zachraňování životů a majetku ostatních riskovali vlastní zdraví a život.

morganf.gif (9462 bytes)
Garrett A. Morgan (1877 - 1963)

Proto Garrett A. Morgan z Clevelandu přemýšlel, jak hasičům (a sobě) pomoci. V roce 1914 obdržel patent za dýchací zařízení. To sestávalo z plátěné kapuce s průzory, která se nasadila na hlavu. Z kapuce vedly dvě hadice na záda, kde byly opět spojeny a ukončeny houbou nasáklou vodou, sloužící jako filtr proti kouři a ochlazující horký vzduch.

mask5.gif (15436 bytes)
Morganova plynová maska
(oba obr. převzaty z http://web.mit.edu/invent/www/inventorsI-Q/morgan.html)

První opravdová zkouška této masky na sebe nenechala dlouho čekat. Když v roce   1916 byl prorážen tunel pod jezerem Erie, došlo tam jedné noci k explozi. Pracující dělníky se pokusily vyprostit 3 záchranné čety, ale žádná se nedostala zpět! Když se o tom Morgan doslechl, okamžitě přispěchal na místo: tak, jak byl - v pyžamu. Měl však s sebou 4 své masky. Přes varování policie i hasičů se s bratrem a dvěma dobrovolníky vydal do tunelu. Po chvíli je bylo vidět, jak se vracejí a táhnou dusící se dělníky. Pak se do tunelu vrátili ještě několikrát. Morgan tak zachránil i vrchního dozorce (včetně umělého dýchání z úst do úst).

Zatímco na jedné straně zeměkoule takto přemýšleli, jak lidem život zachránit, na druhé straně zeměkoule němečtí generálové uvažovali zcela naopak: v Evropě řádila válka a Německo potřebovalo úspěch. A protože otravný plyn jako válečná zbraň nebyl Haagskou mezinárodní mírovou konferencí roku 1899 postaven mimo zákon, rozhodla se německá armáda  ho proti britským a francouzským vojákům použít. Protože však bylo potřeba chránit vlastní vojáky, bylo nutno vymyslet plynovou masku, tentokrát v pravém slova smyslu.

chemistry-1918-1.gif (10828 bytes)
Fritz Haber (1868 - 1934)

O to se postaral německý chemik Fritz Haber, v té době vedoucí chemického výzkumu pruského ministerstva války. Otravný plyn (180 tun kapalného chlóru, který se přeměňoval na plyn) a před ním chránící plynová maska byly poprvé použity Němci  22. dubna 1915 u Ypernu.  "Nepřítel" byl  vybaven rouškami, které se vázaly přes nos a ústa a byly napuštěny chemikálií, chránící je před zhoubnými následky vdechnutí jedovatého plynu.

200.jpg (4300 bytes)
Dělostřelecká baterie v plynových maskách (1914 -1918)

Němci používali přiléhavé masky s respirátorem s dřevěným uhlím, které plyn filtrovalo (přesněji řečeno zde docházelo k chemické reakci, protože molekuly plynů jsou příliš malé na to, aby mohly být odfiltrovány). Je paradoxem, že vojenskopolitická mašinérie, které Haber pomáhal na svět, se mu odvděčila tak, že v roce 1933 - v době nastupujícího fašizmu -  musel pro svůj židovský původ Německo opustit.

200a.jpg (3172 bytes)
Plynová maska (1916 - 1918) s pouzdrem.
(Tři předešlé obrázky převzaty z http://www.dhm.de/lemo/html/wk1/kriegsverlauf/gas/index.html)

V druhé světové válce bylo  obyvatelstvo i armády  vybaveny plynovými maskami pro případ, že by nepřítel opět použil otravný plyn.

  Dnes se plynové masky používají v dolech a chemických závodech, patří rovněž k výbavě hasičů, záchranných čet ap.

 dale.gif (1388 bytes)