| Kalkulačka II. |
Revoluce ve vývoji kalkulaček začala v 60. letech 20. století a souvisela s rychlým rozvojem elektroniky.
První elektronické kalkulačky byly elektronkové a byly ve stolním provedení. Jejich velikost i cena byly úctyhodné. Vývoj elektronických kalkulaček začal přibližně kolem roku 1950 a první, která se objevila na trhu v roce 1960 byla kalkulačka s poetickým ženským jménem “Anita” (ve skutečnosti byl tento název odvozen z počátečních písmen anglického “Nová inspirace k aritmetice”). Kalkulačka měla velkou klávesnici a
dvanáctimístný displej.V roce 1964 se objevily první celotranzistorové kalkulačky. Jedinou elektronkou tam byla “televizní” obrazovka, která fungovala jako čtyřřádkový displej. Její cena byla srovnatelná s cenou automobilu, a tak mohlo v některých rodinách být slyšet větu: “Miláčku, koupíme si auto nebo kalkulačku?”
Tranzistorový Friden 1112 z roku 1965
(převzato z http://www.devidts.com/be-calc/desk_14606.html)
V roce 1965 začal vývoj na kapesních kalkulačkách. První přenosné (ještě ne kapesní) bateriové kalkulačky se zeleným displejem (používá se v některých aplikacích dodnes) se objevily roku 1969 a první skutečně kapesní o rok později. Na trh s nimi přišlo hned několik firem najednou. Tyto kalkulačky již také užívaly “klasický” displej z červeně svítivých LED.
V roce 1971 se objevuje první stolní kalkulačka s mikroprocesorem a o rok později první kalkulačky s více funkcemi, tzv. vědecké. V téže době vstoupilo na trh mnoho nových společností a tak ceny kalkulaček rapidně klesly. V té době se také objevují první dislpeje z tekutých krystalů, zatím ještě “stříbrné”.
V roce 1975 se cena běžných kapesních kalkulaček natolik snížila, že mnoho firem muselo opustit trh.
Roku 1976 se objevují tekuté krystaly s černými číslicemi, tak, jak je známe dnes a téměř vytlačují ostatní typy displejů, především vzhledem k nízké spotřebě při vyhovující velikosti a kontrastu. Pak už nic nebránilo tomu, aby kalkulačky mohly být napájeny solárními články.
TI-58 z roku 1976, "legenda" s
programovatelnými moduly.
(převzato z http://www.boehm.to/docs/calculators/texasinstruments/ti58.jpeg)
Tím byl vývoj kalkulaček v podstatě ukončen, i když vždy se nějaká novinka (nebo “novinka”?) najde, ať už ve velikosti, v nové funkci (grafický displej) či vzhledu, případně se kalkulačka stává součástí jiných zařízení
: hodinek (poprvé v roce 1976), mobilu atd.
