| Kalkulačka I. |
Prvním mužem, který se vážně zabýval myšlenkou používat ke zjednodušení a zrychlení početních úkonů “počítací stroj” nebyl nikdo jiný než sám velký
Leonardo da Vinci. Přišlo se na to však relativně nedávno, až v roce 1967, kdy byly nalezeny jeho dosud neznámé poznámky. Vinci v nich popisuje a kreslí mechanickou kalkulačku. To bylo někdy kolem roku 1500. Kalkulačka se sice nezachovala (byla-li vůbec vyrobena), ale podle popisu byly vyrobeny fungující vzorky.Další vynálezce kalkulačky se objevil až po více než 200 letech. Na rozdíl od
Vinciho, jméno tohoto vynálezce není běžně známo. Byl to Keplerův přítel, německý matematik a astronom Wilhelm Schickard. Ve svém dopise Keplerovi z roku 1623 – nalezeném teprve v 50. letech 20. století -se zmiňuje, že takový stroj zhotovil.V té době se však v matematickém světě šířila horká novinka: Napierovy logaritmy. John Napier je vynalezl roku 1614. Zjednodušeně řečeno, pomocí těchto logaritmů bylo možno převést násobení a dělení na sčítání a odečítání. To bylo velmi důležité, neboť všechny předešlé kalkulačky (i některé pozdější) uměly v podstatě pouze sčítat a odečítat. To si uvědomili Angličané
William Oughtred a Edmund Gunter a sestrojili tzv. posuvné pravítko, kde se násobení a odečítání provádělo velmi jednoduše: porovnáváním délek stupnic.Následný vývoj posuvného pravítka však na dalších 200 let zcela “usnul”. A tak pokračoval vývoj “klasické” kalkulačky. Dalším mužem, který se podílel na jejím vývoji (dlouho se mělo za to, že byl tím prvním), byl známý francou
zský matematik, fyzik a teolog Blaise Pascal. Mladý Pascal – bylo mu tehdy 17 let – se snažil ulehčit svému otci zdlouhavé sčítání sloupců čísel a tak se pustil do vymýšlení kalkulačky. Po 3 letech, roku 1642, byla kalkulačka na světě. V dalších letech vyrobil ještě 50 dalších kusů.
Pascalova kalkulačka ("Pascaline")
V dalších téměř 200 letech se objevilo kolem 25 výrobců kalkulaček podobného provedení, ale vždy bylo vyrobeno jen několik málo kusů. První kalkulačku, která byl a vyráběna ve velkém množství, vynalezl Francouz Thomas de Colmar až roku 1820. Jeho konstrukce byla založena na tzv. krokovacím bubínku a v různých modifikacích se vyráběla až do roku 1920.
Roku 1850 vzkřísil slávu posuvného pravítka francouzský důstojník dělostřelectva Ameede Mannheim tím, že k němu přidal pohyblivý “kurzor”. Toto tzv. logaritmické pravítko tak dostalo tu podobu, kterou mělo do ještě nedávné doby, kdy se běžně používalo

Logaritmické pravítko
(převzato z http://www.tcf.ua.edu/az/ITHistoryOutline.htm)
Roku 1885 se objevuje nová generace kalkulaček od švédského vynálezce žijícího v Rusku,
Willigodta T. Odhnera. Tato konstrukce (patentovaná už v roce 1878) místo bubínku používá ozubení jehlové kolo. Výrobu převzalo množství továren a kalkulačka se vyráběla až do 70. let 20. století (možná i déle).
Odhnerova kalkulačka
(oba obr převzaty z http://www.webcom.com/calc/CalcMach.html)
Kolem roku 1900 se objevily první mechanické kalkulačky na elektrický pohon, rozšířily se však až ve 40. letech 20. století. Přesto se kalkulačky na ruční pohon stále ještě používaly, protože byly lehčí, tišší, menší a hlavně levnější.

Mechanická kalkulačka "Burroughs" na elektrický pohon z roku
1953
(převzato z http://www.webcom.com/calc/oldies/burroughs.html)