(převzato z http://nelson.oit.unc.edu/~alanh/spinthing.html)
| Jo-jo |
Během historie lidstva prošlo jo-jo mnohá období popularity. Zdá se, že je to – po panence – druhá nejstarší hračka na světě.
Terakotová jo-ja z antického Řecka můžeme vidět v museu v Athénách. Tyto hračky jsou také zobrazeny na zdech egyptských chrámů. Je známo, že i takový Napoleon měl jo-jo v oblibě.
Moderní příběh jo-ja začíná po roce 1920. Tehdy se mladý Filipínec – jmenoval se
Pedro Flores – přestěhoval do USA, kde se v hotelu Santa Monica stal nosičem zavazadel a poslíčkem. Vyřezávání a hra s dřevěným jo-jem bylo na Filipínách tradiční zábavou. Když si Pedro v hotelu o poledních přestávkách krátil chvíle hraním s jo-jem, viděl, že se lidé shromažďují kolem a vytvářejí velké zástupy: jakoby původní význam slov jo-jo – “pojď, pojď” měl také magický význam. To ho přimělo k tomu, že založil továrnu na výrobu hraček, kterou nazval Flores Yo-Yo Company.Na své obchodní cestě po Kalifornii se s jo-jem poprvé seznámil i podnikatel
Donald F. Duncan. Hned příštího roku 1929 a od Florese společnost koupil. Tak získal práva nejen na hračku, ale i na její magické jméno.
(převzato z
http://nelson.oit.unc.edu/~alanh/spinthing.html)
V 50. letech dvacátého století představil
Duncan první plastová jo-ja a upravil jejich tvar tak, aby lépe vyhovoval různým trikům, které se s jo-ji prováděly. Do té doby největší popularita a rozšíření jo-ja nastaly v roce 1962, kdy se na základě televizní reklamy jo-jo stalo hitem.
Finanční potíže koncem 60.
let vyřadily Duncana z obchodní činnosti. Flambeau Products, které vyráběly Duncanovy plastické modely, koupily jeho společnost a vlastní ji dodnes.Vůbec největší úspěch zaznamenalo jo-jo v roce 1995.
