V roce 1749 nabídla Akademie v Bordeaux ve Francii cenu tomu, kdo prokáže souvislost mezi elektřinou a hromem(!). Benjamin Franklin z USA, který se živě zajímal o vědu, se sice o cenu neucházel nicméně právě podle Franklinova návrhu postavil ThomasFrancois Dalibard (1703 - 1779) železnou tyč dlouhou kolem 12 m. Ustanovený strážce Coiffier uviděl za blížící se bouřky, 10. května 1752, přeskakovat z tyče jiskry dlouhé až 4 cm. Ač šlo o nepochybný úspěch a potvrzení Franklinovy myšlenky, ten sám s výsledkem plně spokojen nebyl, protože nebyla naplněna jeho představa o "odsáti" blesku přímo z bouřkového mraku. A tak v roce 1752 vypustil Franklin za bouřky do mraků draka a na dolní konec mokrého konopného provázku přivázal kovový klíč. Při přechodu bouřkoveho mraku pozoroval, že se volná vlákna provázku ježí a vzájemněodpuzují. Když přiblížil ke klíči kotník, došlo k výboji, provázeným přeskočením jiskry. Důkaz, že blesk je elektrické povahy byl experimentálně podán: elektrický náboj je obsažen v blesku, nikoliv v hromu.  Logika mu napovídala, že má-li uhodit blesk, bude lépe, uhodí-li do kusu železa než do jeho domu. Prvé bleskosvody byly instalovány  na budovy State House a Academy Building ve Filadelfii. Potvrzení Franklinovy domněnky obletělo evropské vzdělance stejně jako zpráva o tragédii Estonce George Wilhelma Richmana, zabitého bleskem při experimentování s atmosférickou elektřinou v roce 1753. To bezesporu podnítilo další pokusy.

Benjamin Franklin
(převzato z http://128.174.194.59/baym/255/portraits.htm)

Nezávisle na Franklinovi se pokusy s atmosférickou elektřinou zabýval český přírodovědec, vynálezce a kněz Prokop Diviš. Na jejich základě vztyčil roku 15. července 1754 v Příměticích u Znojma prvý uzemněný hromosvod ve snaze předcházet bouřkám vysátím atmosférické elektřiny z mraků. Jeho "povětrnostní stroj" sestával z dřevěného stožáru vysokého 42 m, pobitého plechem. Na ramenech bylo umístěno několik set kovových hrotů. Stožár byl stabilizován třemi řetězy, které byly vodivě připevněny k železným zemnicím kuželům v zemi. Hromosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině.

Prokop Diviš

Nápad se ujal, ale ne bez problémů. Část duchovenstva měla proti užití bleskosvodu námitky, protože podle nich byl blesk výrazem božího hněvu. Francouzský vědec zase došel k závěru, že bleskosvody přitahují blesky, a proto budovy nechrání, ale naopak je vystavují nebezpečí. A opět ve Francii postavili jistého muže před soud pro rouhačství neboť si troufal provokovat Boha vztyčením bleskosvodu. Ve Velké Británii byla první veřejnou budovou chráněnou bleskosvodem katedrála sv. Pavla. Stalo se tak v roce 1770. O rok později byl bleskosvod instalován na kostel sv. Jakuba v Hamburku.

Často se diskutuje otázka, kdo byl první? Diviš nebo Franklin? Z hlediska technického pokroku to však není důležité.