Dnes se zdá, že brambory byly na našem jídelníčku odjakživa. A přece je zřejmé, že pocházejí z Jižní Ameriky z pohoří And v dnešním Peru. Tam je pěstovali předkové Inků již více než před 6 000 lety.

Pohoří And v Jižní Americe, původní vlast brambor
(převzato z http://centralia.ctc.edu/~dmartin/Bot250/readings/u2-1.html)

Peruánci byli velmi pyšní na své brambory. Ve tvaru vyráběli píšťaly pro děti a “bramborovým” vzorem zdobili i kuchyňské nádobí. O důležitosti brambor svědčí i to, že dnešní potomci Inků mají pro brambory více než 1 000 různých jmen.

Jejich objevení pro Evropany do let amerických výbojů španělských konquistadorů v první třetině 16. století, kdy byly objeveny v Equadoru. Odtud se v polovině 16. století dostaly brambory do Španělska, Itálie a Francie a o něco později se objevily i na britských ostrovech.

Zprvu se používaly také jako lék: roku 1565 posílá bramborové hlízy Filip II. papeži Piovi IV. a také špitál v Seville je nakupoval pro své nemocné.

Humorně skončila rada anglického admirála Sira Francise Drakea, který roku 1586 dovezl brambory a poslal několik hlíz svému příteli a doporučil mu, aby je vysázel. První anglická bramborová hostina se však nevyvedla: místo podzemních hlíz byly připraveny nadzemní zelené bobule. Byly smažené na másle, sypané cukrem a skořicí. jejich chuť byla přesto zcela odporná . . .Brambory odmítali i Skotové, protože nejsou zmíněny v Bibli. Zato pro chodé hornaté kraje Irska byly spásou.

V Čechách se brambory objevily v 17. století v klášterní zahradě irských františkánů v Praze U hybernů. Někteří šlechtici v Čechách je dostali z Holandska a z Německa. Z té doby také pochází nejstarší české pojmenování: zemské jablko.

Skutečného hospodářského významu u nás brambory nabyly až v 18. století. Tehdy se už v Čechách na Táborsku jedlo 15 kg brambor na hlavu ročně.

Za Marie Terezie bylo dovezeno značné množství brambor z Pruska. Lidé je tehdy nazývali podle Branibor “brambury”, odkud snad vznikl dnešní název brambory. V té době mírnily bídu a hlad v častých válkách i v dobách neúrody. Na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy. O slávě brambor svědčí více než 30 starých lidových názvů, z nichž mnohé jsou dodnes používány, zejména na Moravě.

Na polích celého světa se jich dnes sklízí kolem 300 milionů tun.

Brambory obsahují především škrob a vitamín C, jsou nejlevnějším zdrojem vitamínu C na našem trhu. Jsou hospodářsky důležitou surovinou, důležitým krmivem a surovinou pro výrobu škrobu a lihu.