Touha létat je zřejmě stejně stará jako lidstvo samo. Člověk se od pradávna snažil napodobit let ptáků. Muselo přijít mnoho tragických osudů, aby lidé zjistili, že napodobením letu ptáků cesta nevede.

Toho, že teplý vzduch stoupá vzhůru si jistě všimlo mnoho lidí – stačí pohled na hořící ohniště. Jen dva však z toho vyvodili důsledky: bratři Jacques Étiénne a Joseph Michel Montgolfiérové.

Montgolfiérové byli výrobci papíru a měli továrnu poblíž Lyonu ve Francii. Zjistili, že lehký sáček naplněný dýmem z hořící slámy a vlny se vznese do výše a letí. V létě 1783 vypustili hedvábný balón polepený papírem a naplněný horkým vzduchem: během desetiminutového letu překonal balón vzdálenost větší než 1 km! V koši balónu však zatím nebyli lidé. Prvními dobyvateli vzduchu (stejně jako o staletí později prvními dobyvateli kosmu) byla zvířata. V tomto případě kohout, kachna a beran. Mezi prvními diváky byl i Ludvík XIV. a Marie Antoinetta.

První lidé, kteří našli odvahu k letu v balónu (kterému se říkalo montgolfiéra), byli Jean Pilatre de Rozier a markýz Francois d‘Arlande. Jejich montgolfiéra byla vysoká 20 m a v nejširším místě měla průměr 14 m. Pod balónem byl upevněn ochoz pro “letce” s topeništěm uprostřed (pro ohřívání vzduchu). Jejich let se uskutečnil v Paříži 21. listopadu 1783. Během 25 minut balón urazil vzdálenost 9 km. Po té se však v plášti balónu propálila díra a balón musel přistát . . . Měli štěstí: jiní při podobných pokusech přišli o život. Francouz Jacques Alexandre Charles sestrojil dokonalejší balón plněný lehkým vodíkem a podnikl s ním také sám první let.

Balóny sice vzbudily velké nadšení, ale brzy se ukázalo že mají řadu nevýhod. Především jsou špatně ovladatelné a chybí jim pohon.

Řešení přinesly vzducholodi. Když byla v roce 1870 Paříž obležena pruským vojskem, všiml si pruský důstojník Ferdinand von Zeppelin, že Francouzi dopravují do obklíčeného města náklady pomocí balónů. Začal proto pracovat na konstrukci vzducholodě, která by byla na rozdíl od balónů řiditelná. Svoji první vzducholoď postavil roku 1900 a naplnil ji také vodíkem. Nebyla sice příliš zdařilá, ale Zeppelin ji neustále vylepšoval a tak v roce 1909 už mohly být vzducholodi zavedeny do osobní dopravy a ještě do I. světové války přepravily více než 35 tisíc lidí. Tyto úspěchy nenechala bez povšimnutí německá vláda, která zadala Zeppelinovi zakázku na celou “letku” a tak více než 100 vzducholodí mohlo během I. světové války bombardovat nepřátelská města. První let přes Atlantický oceán do Ameriky uskutečnil major Scott vzducholodí z Velké Británie r. 1919.

LZ-127 Graf Zeppelin v Los Angeles 26. 8. 1929

Jídelna

Zeppelin zemřel v roce 1917 a nedožil se tak velkého rozmachu mezikontinentálních letů ve 30. letech. Jeho nejznámější lodí byl Graf Zeppelin, která nalétala více než 1 600 000 km a největší chloubou Hindenburg. Byl dlouhý 248 m a měl průměr přes 41 m. Čtyři motory mu umožňovaly dosáhnout rychlosti až 150 km/hod. a bez mezipřistání zvládl 14 000 km. Měl kabiny pro 50 cestujících s  teplou a studenou vodou, kuřácký salónek apod. Dne 6. května 1937 však postihla Hindenburg katastrofa: vybuchl a v jeho troskách našlo smrt 36 osob.

LZ-129 Hindenburg, největší vzducholoď světa

Gondola a jeden ze 4 dieslových motorů Mercedes-Benz
(4 výše uvedené obr. převzaty z http://www.airships.net/)

Moderní doba se dnes částečně vrací k přednostem vzducholodí, ale stále více se setkáváme s klasickými balóny na teplý vzduch. Dokonalé materiály plášťů balónů a výkonné plynové hořáky umožňují rozvoj této krásné sportovní disciplíny.

^ Zeppelin LZ N07 plněný héliem (1997) (http://www.zeppelin-nt.com/gallery.htm) Sportovní létání  > (http://www.balloon.cz/galerie.html)