(převzato z http://www.collisionsafety.net/photos.htm)
| Airbag |
V roce 1970 americká National Highway Traffic Safety Administration požaduje vybavit modely automobilů roku 1974 pasivním zařízením pro zvýšení bezpečnosti. O rok později již Ford začíná experimentovat.
Avšak první airbagy vhodné pro bezpečnost v automobilech vyvinul výzkumný tým General Motors v roce 1973. Vybavuje jimi 1 000 chevroletů a poskytuje je zákazníkům k otestování. Bohužel se toto testování neobešlo bez tragédie: v jednom z chevroletů bylo pasažérským airbagem zabito usmrceno nepřipout
ané dítě. V roce 1975 Volvo simuluje působení airbagů na nepřipoutané děti. Použilo k tomu 24 vepřů a kromě 3 byli všichni vážně zraněni. Přesto převládají názory, že dobře konstruované a správně používané airbagy mohou na amerických silnicích zachránit až 12 000 lidských životů.Přesto v té době mezi zákazníky zájem o airbagy není. Objev ují se znovu v roce 1984 (Ford Tempo). V roce 1988 se Chrysler stává první společností, která nabízí airbagy pro řidiče jako standardní vybavení svých doma vyrobených vozů, o rok později se přidává i Ford.
V 90. letech 20. století vylepšování airbagů stále pokračuje. Hlavní změna nastává v roce 1994, kdy TWR zahajuje výrobu prvních plynem plněných airbagů.
Jak airbagy pracují? Na vhodném místě vozu je umístěn senzor, který při kolizi dá elektrický signál, který spustí chemickou reakci, při které se v okamžiku menším než 1/20 sekundy vyvine dostatečné množství plynu, aby nafouklo airbag. Okamžitě potom – během 0,3 sekundy – dochází k jeho vyprázdnění.
Teoreticky je vše v pořádku, aigbag ztlumí náraz. Musí však být splněna podmínka: airbag se musí naplnit a zaujmout svůj prostor dříve než například řidič. Jinak by se, zcela logicky, rychlost nárazu řidiče zvětšila o rychlost zvětšování airbagu a celkový efekt by byl o to horší
. Problémy s airbagy se vyskytují i u lidí s menší postavou nebo dětí, kde může dojít k zasažení obličeje. A tak se experimentuje dál.
(převzato z http://www.collisionsafety.net/photos.htm)
