Zkouška tvrdosti podle Brinella je velmi rozšířená a oblíbená. Jak ale zkoušet tvrdost u velkých součástí? Nosit je do laboratoře je obtížné, ne-li nemožné. A tak se zrodil jednoduchý přístroj, o hmotnosti asi 0,5 kg. Je lehký, přenosný a obsluha jednoduchá. Je to tzv. kladívko Poldi. Jak název napovídá, pochází z Poldiny hutě v Kladně, která dnes již bohužel po "úspěšné" privatizaci našich naivních ekonomů neexistuje.

Souprava je uložena v malém pouzdře. Skládá se z vlastního tvrdoměru, porovnávací tyčinky, lupy a tabulek.

Před měřením se do otvoru v tvrdoměru vsune porovnávací tyčinka o známé tvrdosti a pevnosti ze soupravy. Tím je kladívko Poldi připraveno k měření.

Pak se tvrdoměr přiloží kolmo na zkoušený materiál a úderem kladívka se vytvoří na zkoušeném materiálu i na porovnávací tyčince vtisk. Průměry obou vtisků se změří lupou se stupnicí a podle přiložených tabulek (pro různé materiály) se určí tvrdost, případně pevnost zkoušeného materiálu.