Kromě měření základních rozměrů výrobků a jiných věcí kolem nás, také často potřebujeme změřit nebo určit jejich plochy, plošný obsah. Nechme teď stranou určování ploch pozemků, polí atd. Možná napadá otázka, k čemu je nutné plochu měřit a pokud ano, se zdá, že to není žádný problém. Proč se tedy plochy měří? Představme si, že budeme malovat pokoj nebo celý byt. Kolik barvy máme koupit? Tři kilogramy, šest nebo více? To právě záleží na celkové ploše, kterou budeme malovat. Na obalu nátěrové barvy se udává tzv. vydatnost, tj. na kolik čtverečních metrů barva vystačí, nebo kolik barvy je potřeba na 1 čtvereční metr stěny. Proto potřebujeme znát celkovou plochu. V tomto případě samozřejmě nemusíme stěny měřit přesně, obvykle stačí odhad. A pokud plochy počítáme, v tomto a mnoha podobných případech to není problém. Změří se délka a výška nebo délka a šířka a jednoduše se tyto rozměry vynásobí. Ale takto jednoduché to je pouze za předpokladu, že tyto plochy jsou pravoúhlé. U zdí to tak většinou bývá. U běžných věcí bohužel ne. A pak se celá záležitost komplikuje. Přesto např. ve výrobě je plochy nutné určovat, a to velmi přesně. Závisí na tom množství potřebné barvy, velikost elektrického proudu při galvanickém pokovování, eloxování hliníku, velikost polotovaru při kování atd.

Poměrně jednoduché je to v případech, kdy ještě můžeme použít známých matematických vzorečků (např. pro výpočet plochy kruhu) nebo vzorečků, které najdeme v matematických či jiných tabulkách a příručkách. Co však v případech, když daný předmět nemá žádný ze základních tvarů? Pak je tu ještě jedna běžně dostupná možnost: narýsovat danou plochu na milimetrový nebo čtverečkovaný papír a čtverečky spočítat. Je to poměrně pracné ale možnost to je. Ve výrobním závodě se to řeší jednodušeji. Buď rýsovací program tyto plochy umí spočítat a nebo se použije speciální přístroj na měření ploch. Jeden takový je na fotografii. Skládá se ze 2 ramen. Konec jednoho je obvykle zapíchnut do papíru a podložky a s koncem druhého se pečlivě objíždí narýsovaný (obkreslený) obvod součásti. Přitom se po papíru otáčí kolečko, které pomocí převodu otáčí stupnicemi a po "objetí" celého obvodu rovnou ukáže velikost měřené plochy.

Zde vidíme detail měřicího hrotu, kterým posouváme po obvodu plochy. Na přesnosti vedení hrotu záleží přesnost měření. Je výhodné, "objet" plochu vícekrát a spočítat průměr.

Vpravo vidíme detail vlastního měřicího ústrojí. Celková hodnota se rovná součtu údajů ze všech stupnic. Přesnost měření je 1 mm.