Když potřebujeme něco lépe vidět nebo zvětšit, použijeme lupu. Ta nám daný předmět zvětší asi 6x. Pokud se chceme na něco podívat podrobněji, musíme použít mikroskop. Ve škole jsme asi viděli pod mikroskopem různé zajímavosti. Ale určitě ne kovové součásti. A vůbec, má to smysl? Co na hladkém kovu uvidíme?

Třeba to, co na vedlejší fotografii. Možná to někomu může připomínat nakrájenou tlačenku ze zabíjačky. A přece takto vypadá zvětšený vzorek oceli. Můžeme vidět světlé a tmavé části, tzv. strukturu kovu. A k čemu je nám to dobré? Podle typu a povahy struktury můžeme přibližně určit chemické složení oceli (např., čím je tam více tmavších míst, tím je v oceli více uhlíku a je tvrdší) a jeho tepelné zpracování. Správně provedené tepelné zpracování oceli určuje totiž její vlastnosti. A všechno, co se s ocelí dělá, je v ní "uloženo" jako v knize. Pouze je potřeba to umět "přečíst". Proto existuje tzv. metalografie. Kdo ji zná, může na vzorku přečíst, zda např. kalič v kalírně ohřál daný materiál na příliš vysokou teolotu nebo naopak na teplotu nízkou, zda ohříval materiál příliš dlouho nebo naopak krátce. Všechny chyby jsou ve struktuře uchovány, jsou vidět. Musíme je umět najít, protože zhoršují vlastnosti materiálu.

Prohlížení pod mikroskopem má však háček: kdybychom tam vložili součást bez předchozí přípravy, neviděli bychom tam to, co potřebujeme. Proto je potřeba vzorek náležitě připravit. Především se musí zrcadlově vyleštit. Pak vzrorek tzv. leptáme. To proto, abychom tam viděli právě tu strukturu, protože její části jsou různě tvrdé a při leptání se odleptají více nebo méně a my potom pod mikroskopem můžeme onu strukturu vidět, tak, jako třeba "hory" na Měsíci, protože jsou tam stíny a světla. Na daném vzorku je naleptána jen část, to je ta tmavší skvrna.

Pro prohlížení takto připravených vzorků slouží zvláštní, tzv. metalografické mikroskopy. Od těch běžných se liší především v tom, že mají poměrně velké zvětšení (až kolem 900x) a vzorek se tam pokládá "vzhůru nohama".

Na detailní fotografii vidíme nahoře vzorek položený na stolku. Ten je osvětlován zespoda /světlo tam přichází zprava) a výsledek můžeme vidět v okuláru vpředu.