V předchozím příspěvku bylo připomenuto, že v sériové a hromadné výrobě, kdy se vyrábí velké množství součástí, je nutno měřit rychlým a jednoduchým způsobem a že pouze třídíme součásti na dobré a na zmetky. Přesný rozměr nás obvykle nezajímá. Tyto požadavky splňují měřidla, kterým říkáme kalibry. Těch je více druhů, liší se podle toho, jaký druh součásti se jimi má měřit. Hlavní rozdíl je v tom, jsou-li měřidla určena k měření vnitřních rozměrů (děr) nebo rozměrů vnějších (hřídelů). Hlavní typy kalibrů jsou na fotografii. Uprostřed je oboustranný válečkový kalibr pro kontrolu děr, vpravo je oboustranný třmenový kalibr pro kontrolu hřídelů, čepů nebo jiných vnějších rozměrů, vlevo nahoře jednostranný třmenový kalibr k podobnému účelu. Vlevo dole je třmenový závitový kalibr. Třmenovým kalibrům se často říká obkročáky.

Na fotografii vidíme příklad měření díry pastorku oboustranným válečkovým kalibrem. U těchto kalibrů je jedna strana označována jako dobrá, druhá strana jako zmetková. Ta dobrá se pozná podle toho, že je delší, zmetková je kratší (na fotografii je to pravá strana) a obvykle navíc označena na krčku (mezi držákem a válečkem) červenou nebo oranžovou barvou (na fotografii toto označení není). Mimoto jsou na držáku ještě vyznačeny mezní hodnoty, tj. pro jakou toleranci rozměru byl kalibr vyroben. V našem případě se jedná o průměr 20 mm v toleranci označené dle normy jako H7, která mínusovou toleranci nemá (je 0) a plusová je 0,021 mm. Kontrolu provádíme tak, že se nejprve snažíme do díry lehce (obvykle vlastní hmotností) zasunout dobrou stranu kalibru. Pokud to nejde, je díra příliš malá a součást je zmetek. Pokud se nám to podaří, kalibr vysuneme, otočíme a snažíme se do díry zasunout druhou, zmetkovou stranu. Pokud se nám to podaří, je součást zmetková, protože díra je příliš velká. Pokud je součást správně vyrobena, tak zmetkovou stranu kalibru do díry zasunout nelze.

Příklad měření jednostranným třmenovým kalibre. Způsob měření a vyhodnocování je stejný jako v předchozím případě. Rozdíl je pouze v tom, že zde jsou dobrá i zmetková "strana" uspořádány za sebou. Kontrola je tedy jednodušší a rychlejší. Správnou součást lze zasunout do přední šásti, do zadní (vnitřní) zasunout jít nesmí.

Na závěr je třeba upozornit, že při takovýchto měřeních se dostáváme do tak malých tolerancí, že zde má na měření vliv i teplota. Proto je nutné měření provádět při teplotě 20°C, součásti i kalibr držet pouze krátce, protože se zde projevuje i vliv teploty lidského těla. Tak např. kalibr o rozměru 100 mm se pouhým držením v ruce prodlouží až o 0,005 mm a pak by kalibrem procházely i zmetky o tento rozměr větší.