Pro příležitostné měření hloubek děr, drážek, zápichů apod. slouží posuvné měřítko. Proč pro příležitostné? Protože dotykové plochy jsou poměrně malé a tak přesné měření vyžaduje určitou zručnost a soustředění. Navíc malé plochy se při častém měření opotřebí a měření je tak nepřesné. Proto pro časté měření hloubek byly zkonstruovány speciální měřidla, hloubkoměry. Pokud nám vyhovuje přesnost obvyklá u posuvných měřítek (0,1-0,02 mm), pak nám vyhoví tzv. posuvný hloubkoměr. Jeho konstrukce se podobá posuvnému měřítku, má i 2 vzájemně posuvné části, jednu tvoří stupnice s dotekem a na druhé jsou dlouhé opěrné plochy. Nonius a odečítání hodnost je obdobné jako na posuvném měřítku.

Posuvný hloubkoměr má jednu zvláštnost: střední část má 2 stupnice a nechá se vyjmout, otočit a zasunout druhou stranou zpět. To proto, že na druhé straně je vytvořen tzv. nos, který má větší dosedací plochu, je však potřeba k naměřenému rozměru přičíst jeho výšku (obvykle 5 mm). Běžnými hloubkoměry lze měřit do hloubky až 250 mm. Existují však i hloubkoměry s větším rozsahem měření.

Nos na hloubkoměru má i tu výhodu, že takovýmto hloubkoměrem lze měřit rozměry, které posuvným měřítkem měřit nelze. Je to např. příklad tzv. T-drážky, kdy můžeme bez problémů měřit i "za roh" podobně jako rozměr na fotografii a z něho pak (společně s hloubkou drážky) určit svislou šířku vodorovné části drážky.

Pro přesnější měření hloubek (0,01 mm) slouží mikrometrický hloubkoměr, podobně jako u měření vnějších rozměrrů mikrometr. Mikrometrický hloubkoměr je ve své podstatě hloubkoměr vybavený mikrometrickým šroubem. Měření je tedy stejné jako při měření posuvným hloubkoměrem a odečítání zase stejné jako při měření mikrometrem. Protože rozsah mikrometrického šroubu je už dříve uvedených pouhých 25 mm, je souprava vybavena nástavci, které umožňují měřit hloubku až do 100 mm.

Za použití matematiky lze hloubkoměr použít i v dalších případech, které se na první pohled nezdají možné. Na fotografii je např. použito mikrometrického hloubkoměru pro určení poloměru vnitřního oblouku třecího ložiska. Ze změřené hloubky a délky čelisti (délky tětivy oblouku) lze po dosazení do vzorce pro výpočet délky tětivy kruhového oblouku spočítat poloměr oblouku.