Karel Malý, student příbramské průmyslové školy, se zúčastnil akcí AMAVET již dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1995, kdy se spolu se svým projektem Minerály pegmatitových žil na Tachovsku probojoval až do Národního finále soutěže středoškoláků v oblasti vědy, techniky a ekologie. Za svoji práci Mineralogie Dyleňského lesa obdržel v roce 1996 v Národním finále Čestné uznání s právem účasti na I.evropské výstavě vědeckotechnických projektů mládeže ESE 96 v Praze.

Zde je textová část jeho soutěžní práce. Součástí expozice byla ovšem i sbírka vzorků minerálů, geologické mapy a další zajímavosti.

Dyleňský les je nejsevernější a morfologicky druhá nejvyšší část Českého lesa. Je to poměrně velké území na státní hranici, 8 km západně od Mariánských Lázní. Můj soutěžní projekt Mineralogie Dyleňského lesa popisuje velkou část tohoto území, asi 88 km2.

Popisovat mineralogii tohoto území jsem se rozhodl po prostudování metod průzkumu, prováděného podnikem Uranové doly, který prováděl průzkum v této oblasti před třiceti lety. Zjistil jsem určité mezery, které mohly vést k nedokonalému prozkoumání některých oblastí s nízkou přirozenou radioaktivitou. Tak mohly uniknout pozornosti některé neradioaktivní pegmatitové žíly, rudní žíly a náplavy.

Proto jsem v létě roku 1994 začal provádět vlastní geologický průzkum zaměřený na mineralogii Dyleňského lesa. Průzkum byl ukončen na jaře r.1996.

Průzkum jsem rozdělil do několika etap. V první etapě jsem prováděl povrchový průzkum na celé ploše Dyleňského lesa a zjišťoval tak výchozy pegmatitů a granátových svorů. Tato etapa byla spojena s kopáním mělkých sond (do 1,5 m). Pomocí těchto sond bylo zjišťováno mineralogické složení horniny, byla měřena přirozená radioaktivita a byla měřena mocnost zvětralin. V druhé etapě jsem studoval genezi místních uranových ložisek a prováděl výzkum vzniku a výskytu uranových minerálů. Průzkumu neunikly ani dobře ukryté pozůstatky staré hornické činnosti, hlavně v okolí Broumova a Tří Seker. Na těchto dvou místech byl proveden rozsáhlý mineralogický průzkum odvalů, kde byly nalezeny velmi zajímavé minerály. V poslední etapě byl proveden průzkum velkého množství říčních naplavenin, zvláště však v okolí Hamerského a Huťského potoka.

Průzkumem bylo objeveno několik nových, dosud nepoznaných lokalit. Jedná se především o lokality nerudní mineralizace. Mezi nejvýznamější nové lokality patří Bílá skála, Hamerský potok a Plánský můstek.

Lokalita Bílá skála patří mezi nejmladší v oblasti - byla objevena v roce 1996. Je to lokalita ve svorech a jedná se zde o poměrně vzácnou paragenézi - andaluzit, sillimanit, disten, straurolit, granát. Krystaly andaluzitu na této lokalitě dosahují velikosti až 20 cm a granát se zde vyskytuje ve dvou podobách - červený almandin a zelený grosulár.

Lokalita Hamerský potok patří mezi lokality v sedimentech. Na této lokalitě byly nalezeny minerály prakticky z celého povodí Hamerského potoka. Mezi nejzajímavější minerály z této lokality patří anatas, zelený zirkon, turmalín a granát.

Lokalita Plánský můstek zastupuje lokality pegmatitových žil. Na této lokalitě byla průzkumem objevena jedna pegmatitová žíla, mocná v některých místech i 0,5 m. V tomto pegmatitu byly nalezeny hlavně tyto minerály: křemen (křišťál, záhněda), živec, tumalín - skoryl, slídy, kaolinit a apatit.

Prozkoumány byly také některé staré rudní lokality jako např. Broumov nebo Tři Sekery. V odvalech na těchto lokalitách bylo nalezeno velké množství minerálů z nichž můžeme jmenovat galenit, sfalerit, pyrit, chalkopyrit, bournonit, azurit, malachit, chryzokol.

Celkově bylo průzkumem objeveno 50 druhů minerálů od slíd až po zlato a tento projekt by měl sloužit jako materiál k dalším průzkumům v této oblasti.