Zemní i vodní tricykl.
Zemní a vodní tricykl, na kterém bylo možno jezdit na suchu i na vodě sestrojil koncem 19. století v Chicagu Americký vynálezce Thore J. Olsen. Pozoruhodné vozítko se skládlo ze dvou pevně spojených člunků, které byly opatřeny třemi koly. Stejná hřídel je pro pohyh na zemi i ve vodě. Oba člunky udržovaly tricykl nad hladinou, takže jezdec-plavec otáčel jen koly, jejichž loukotě byly opatřeny vesly. Na zemi byla práce tricyklu stejná, jako u obyčejných kol tohoto druhu a oba člunky se nacházely ve výši asi třiceti centimetrů nad zemí. Člunky tvořila plachtovina napuštěná dehtem, proto byly velmi lehké a celý stroj dobře ovladatelný. Pokud byl svah mírný, dařilo se velocipedistům bez problémů sjet ze souše přímo do vody.