S touto soutěžní prací se umístil Marek Mráz ze sekundy Gymnázia Bystrc v Brně, na regionální výstavě vědeckotechnických projektů mládeže v roce 1997 ve Žďáru n. S. na druhém místě. Práci vypracoval samostatně s použitím odborné literatury, konzultatem mu byl RNDr. Pavel Lauterer z entomologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Zde je výtah z rozsáhlejší práce:
Klíněnka jírovcová


Které dítě nemělo za úkol přinést do školy plody krásného stromu jírovce maďalu, který tvoří dominantu mnoha parků, alejí a zahrad? Nejen, že je krásný, ale patří mezi stromy odolávající exhalaci a znečištěnému životnímu prostředí ve městech. Jeho mnohasetmetrové listové plochy, které nás doposud chránily před účinky hluku, prachu, smogu a UV záření dnes ale mizí.

Jeho nenápadným škůdcem je miniaturní motýl klíněnka jírovcová - Cameraria ohridella.

Samička C.ohridella klade na spodní stranu vybraných listů vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy, které se zavrtávají do parenchymu listů. V parenchymu vykusují miny. Po žíru se zakuklí v připraveném do okrouhla vykousaném kokonu. Takto přečkají v opadlých listech období zimy. Na jaře vajíčka pokud přežijí se vylíhnou.
Oplodněná samička naklade vajíčka a takto celý cyklus několikanásobně v roce pokračuje. Jedna samička může vyprodukovat do konce sezóny cca 1200 jedinců, z čehož je cca 600 samiček. Díky tomu, že se takto rychle a v několika generacích rozmnožují, jsou schopny po celý rok (kromě zimy) strom opakovaně napadat. Jejich vliv na strom je značný. Jsou schopny poškodit list až z 90% a tím stromu brání ve fotosyntéze a oslabují ho.

Druh C.ohridella objevili Deschka a Dimic v roce 1986 u Ohridského jezera v Makedonii. V roce 1989 byla zaznamenána v Rakousku. V Itálii v roce 1992. V České republice byla objevena v roce 1993 v jedněch z našich nejnavštěvovanějších entomologických lokalit Valtice, Lednice a Břeclav. V roce 1994 se rozšířila do Německa.

V české literatuře se objevila zatím práce Šafránkové (1996), která nepodává odborné zprávy o biotomii a zmiňuje se o houbě G.aesculi. Dále to byla zpráva Povolného (1996). Po návštěvě USA sdělil prof. Dr. Povolný (sdělení prostřednictvím RNDr. Lauterera), že v Americe žije větší množství velmi příbuzných klíněnek, které nejsou řádně taxonomicky zpracovány a není tedy vyloučeno, že se jedná o odtud zavlečený druh.

Asi 270 km severozápadně od místa jejího prvního nálezu v Evropě se nachází námořní přístav Dubrovník, což podporuje teorii, že se rozšířila z Ameriky, kde žijí její blízcí příbuzní.

V Mattioliho Herbáři, vydaném česky D.Veleslavínem roku 1596, se píše cituji: ,,Jest i jiné přespolní pokolení kaštanův, kteréž jsem tuto pro krásu a spanilost jeho vymalovati dal. Takovou ratolest i s ovocem z Konstantinopole odeslal mi vzácný muž Augerius Busbegius, Jeho Milosti Císařské v Turcích legát... Turci je jmenují koňské kaštany, protože soptivým koňům velmi prospívají'' (Polívka 1900).

Jírovce byly v třetihorách rozšířeny i u nás. Jako jediný druh svého rodu přežil evropský jírovec na maličké ploše poslední dobu ledovou na středním Balkáně. Na tento strom se adaptoval jediný evropský druh rodu Cameraria a přežil s ním glaciál (Deschka 1995).

Proto si také myslím, že až se aktivují činitelé biologického odporu nebude C.ohridella působit jírovcům podstatné škody. Nejbližším příbuzným je americkým Cameraria aesculisella Chambers 1871, který minuje v listech Aescullus octandra (jírovce žlutého). C.ohridella je jediný evropský zástupce tohoto rodu (Deschka 1986).

Výsledky vlastní práce:
Z práce vyplývá, že přezimování je pro škůdce doba největších ztrát a mortalita kukel každým měsícem narůstá. Neobjevil jsem žádné živé housenky. Zjistil jsem prokazatelně, že přirozeným parazitem C.ohridella je několik druhů Chalcidoidea.

Pozoroval jsem v prosinci a stejně tak i v dalších měsících, že již za 4 týdny po založení líhně se vylíhli první jedinci C.ohridella schopní života v počtu 14 -21 exemplářů. To souhlasí s názorem Deschky (1995) o tom, že nejsou přizpůsobeny sezónám mírného pásma, a že mají vlastnosti spíše tropické a subtropické a nemají tedy silnou diapauzu, která by inhibovala líhnutí klíněnek daleko více v prosinci než např. v březnu.

Současně s prvními klíněnkami se vylíhlo prvních 5 -7 jedinců Chalcidoidea - parazitoidů klíněnek.

Při prvním sčítání živých a uhynulých kukel, napadení a poškození lístků v měsíci prosinci až březnu jsem získal tyto výsledky: Prosinec - ve 100 lístcích bylo nalezeno 318 kukel C.ohridella, z čehož bylo 206 živých a 112 uhynulých. Nápadně veliký rozdíl mezi živými a uhynulými kuklami se v následujícim měsíci lednu snížil na 178 živých a 154 uhynulých. V měsíci únoru již bylo více uhynulých kukel (151) než živých (148). Ještě markantnější situace nastala v měsíci březnu, kdy bylo 143 živých a 155 uhynulých kukel.

Zjištěné napadení lístků ve čtyřech měsících je téměř shodné, rozdíly mezi vzorky z jednotlivých měsíců nepřesahují 5% (prosinec 90%, leden 87%, únor 91%, březen 86%). Stejně byly shledány nepatrné rozdíly mezi průměrem poškození listové plochy, které nepřesáhly 8% (prosinec 39,5%, leden 46,5%, únor 44,2%, březen 38,6%), z čehož vyplývá, že vzorky byly velice homogenní. Malé rozdíly ve výsledcích napadení a poškození listů přisuzuji sběru zavátých lístků ve větších vzdálenostech od mateřského stromu. Zřejmě došlo někdy ke sběru většího počtu lístků z vyšších pater stromu, které jsou méně napadeny (škůdce dává přednost lístkům ve stínu Deschka 1995). Tento jev jsem pozoroval zejména v měsíci březnu, kdy jsem část lístků sbíral ve větší vzdálenosti od stromu kvůli nedostatku kvalitních vzorků v blízkosti stromu.

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že bylo více jak 50% listové plochy nepoškozeno, což považuji za povzbudivé. Lístky byly poškozeny více distálně než proximálně. To znamená, že střed lístků, který byl napaden jen vyjímečně, byl schopen fotosyntézy.

Kukly Chalcidoidea jsem nalézal v kokonech vedle místa se zbytky uhynulé housenky v posledním instaru Cameraria ohridella, kterou se larvy Chalcidoidea živily (vždy jeden exemplář v jedné larvě). Samička Chalcidoidea klade do larev vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy, které vyžírají hostitele. Posléze se zakuklí. Jejich kukly jsou tmavé až černé a jsou pod mikroskopem dobře rozeznatelné od světlemedových kukel klíněnek. Z kukel chalcidek se během několika dní ve vlhkém prostředí Petriho misek při pokojové teplotě líhli dospělci (25 z 26 kukel, tj. 96,2 procent). Ve stejném prostředí se však z kukel C.ohridella klíněnky nikdy nelíhly. Tyto se líhly vždy pouze ze suchých líhní. Imaga C.ohridella se líhla už od 5.1.1997 vždy po dobu cca 30 dní. Potom pravděpodobně kukly uhynuly nebo přežívaly dále v klidovém stavu. Množství vylíhlých klíněnek bylo téměř stejné v každém vzorku, z čehož vyplývá, že u těchto motýlků nedochází po překonání zimního období k podstatně vyšší reaktivaci. Toto opět souhlasí s teorií Deschky (1995), že klíněnka není přizpůsobena charakteru klimatu mírného pásu.

Diskuse:
Zjistil jsem, že ve spadaném listí přezimují přirození nepřátelé C.ohridella, Chalcidoidea Pnigalio agrayles (Walker), Pnigalio pectinicornis (Linnaeus) a Minotetrastichus frontalis (Nees), všichni z čeledi Euloridae, v počtu 3 - 5%, což je parazitace mimořádně nízká. První z uvedených je neznámý druh z Moravy, druhý je známý, třetí je známý druh z ČR. Použitím insekticidních přípravků by došlo k jejich vyhubení zároveň s C.ohridella a jiným převážně užitečným hmyzem. Souhlasím s D.Povolným, když se zmiňuje o tom, že nejúčinnější metoda hubení škůdců je shrabání a spálení listů, což patří k běžné údržbě zahrady nebo parku. C.ohridella preferuje listy nepoškozené exhalacemi, často se však vyskytuje na lístcích poškozených houbou G.aesculi (Lautererovo ústní sdělení), což u odumřelých lístků nebylo možno zjistit.

Povolný (1996) uvádí: "Po zkušenostech s klíněnkou platanovou, molovkou tůjovou, abychom jmenovali příklady z posledních let, jistě nepochybíme v předpokladu, že také klíněnka jírovcová se za kratší či delší dobu, vklíní do naší fauny, aniž to způsobí hospodářské škody. Je vhodné v této souvislosti poukázat na nezvratný fakt, že vlastně všechny druhy živočichů, ale také rostlin, se z místa svého vzniku (geneze) nutně šířily dál než zaujaly ono rozšíření, kterému učeně říkáme "přirozený areál".

Věřím, že provedení srovnávací studie v roce 1997 - 1998 poskytne přesnější informace a více podkladů pro upřesnění prognózy vývoje kalamitního poškození jírovců. Přesto, že se Deschka (1995) domnívá, že cituji: "pro stanoviště ve střední Evropě je jírovec (kaštan koňský) cizím stromem a tím je méně odolný vůči škůdcům, než nějaká původní rostlina" věřím, že jírovce rok 2000 přežijí!

Stačí splnit povinnost správných hospodářů. Zredukovat počet přezimujících jedinců ve spadaném listí jeho shrabáním a spálením. Počet vylíhnutých klíněnek na jaře má veliký význam pro hustotu populace v následujících generacích. C.ohridella se bude vyskytovat kalamitně do té doby, dokud se na ní nezadaptují přirození nepřátelé ze skupiny hmyzu a hmyzí virózy, bakteriózy a mykózy v místech jejího výskytu.

Díky laskavosti doc.Dr.Miroslava Čapka, který determinoval parazitoidy klíněnky jírovcové pro Dr.F.Gregora mohu s jeho svolením uvést, že pan F.Vávra v Praze vypěstoval dalšího parazitoida C.ohridella, lumčíka Colastes bracoinus (autor Haliday 1833). Dr. Gregor vypěstoval další exemplář tohoto parazitoida z lokality Lanštejn u Starého Města pod Sněžníkem.



Ve čtrnácti letech si nechal mladík patentovat nový způsob ochrany stromů.
Čtrnáctiletý Marek Mráz je úspěšný mladý muž. Zatím co mnohé mladíky v jeho věku zajímají spíše diskotéky, děvčata či televize, Mráz už nekolik let zkoumá škůdce kaštanů - klíněnku, a nyní si dokonce nechal patentovat nový způsob ochrany stromů.

"Beru to tak, jak kdysi řekl Einstein. Kdo nezkusil vědu, ještě nic nezkusil," vysvětluje mladý muž svou filozofii. Počítám, že na klíněnku nezanevře ani v budoucnu, bude ji totiž zkoumat ještě několik let. Pak se chce věnovat ekologii.

Založil si dokonce svou nadaci - Národní centrum pro trvalé udržitelný rozvoj." Měli bychom po sobě zanechat planetu v udržitelném stavu," vyznáva se.
Mladík přiznává, že bez otce, který spolu s rodinou výzkum dotoval asi milionem korun a pomáhá mu s organizací nadace, by práci nedokázal dokončit. "Nepočítal jsem to, ale klíněnce jsem věnoval asi patnáct set hodin," říká vážný černovlasý mladík. Nynější student gymnázia už byl na stáži v Entomologickém ústavu Akademie věd, spolupracuje s českými i zahraničními vědci. Zúčastnil se také několika odborných soutěží a cenu Talent 1997 mu předal dokonce sám ministr školství.

Marek si klíněnku původně vybral jako téma biologické olympiády. Té se však nakonec kvůli nedostatku času nezúčastnil. Klíněnka ho však začala zajímat hlouběji. Na podzim v roce 1996 se tak hrabal ve spadaném listí a zjišťoval, kolik je tam drobných škůdců. V létě následujícího roku stejným způsobem zmapoval letní generaci klíněnky a nakonec určil, jak s ní bojovat. "Teď už získávám spolupracovníky i mezi spolužáky gymnázia," říká mladík.

S projektem Stromy v tísni, který Mráz vymyslel aby se jeho metoda rozšířila, se nyní mohou seznámit všechny obecní úřady v zemi. Samy obce se tak mohou rozhodnout, zda pomocí jeho metody zachrání kaštanové aleje. Způsob ochrany kaštanů, na který mladík přišel, je přitom velmi levný. "Ochrana jednoho stromu stojí jenom korunu," tvrdí Mráz. V přesně určené době totiž stačí natřít kmeny stromů rozředěnou, běžně dostupnou chemikálií.

Jaroslav Čuřík, MF Dnes


  

  
Jak dokáže klíněnka jírovcová poškodit listoví jírovce maďalu.