Na návrh ředitele vyššího reálného gymnasia Antonína Škody podala obecní rada a zastupitelstvo dne 14. dubna 1898 k ministerstvu kultu a vyučování žádost o povolení vybudování druhé budovy reálného gymnasia - reálky (podle školního zákona sedmileté), tak aby c. k. vyšší reálné gymnasium se rozdělilo na c. k.normální gymnasium (klasické gym.) a c. k. reálku (reálné gym.). Žádost obec ještě odůvodnila přípisem ze 7. 6. 1898, že přinese oběť financování stavby reálky a bude přispívat na její provoz, s tím, že dosavadní příspěvek na provoz 8.000 K na gymnasium ponechá. Odůvodnění žádosti je, že dosavadní ústav je přeplněn žáky, (přes 600), města Příbram a Březové Hory mají přes 20.000 obyvatel a školský okres více než dvakrát tolik.
K podpoře své žádosti rozhodla obec o vyslání deputace do Vídně na c. k. ministerstvo kultu a vyučování. Tvořil jí starosta města Blažej Mixa a děkan Páter Antonín Vojáček, vezli sebou usnesení obecní rady a zastupitelstva obce ze dne 31. 10. 1898 o zajištění financování stavby budovy reálky obcí. Investice byly zajištěny z výnosů čtyř dobývacích kuksů na dolech, které obec vlastnila. Přijal je odborový přednosta Dr. Antonín Rezek, který přislíbil vstřícnost a uspíšení jednání o povolení reálky v Příbrami, zároveň uvedl, okolní města a části Prahy rovněž žádají o povolení zřízení vyšších škol, převážně reálek.
V roce 1899 mělo Vyšší reálné gymnasium v Příbrami o 15 třídách 628 žáků. Třídy měly paralelky (A, B) a zájem o studiu na ústavu stoupal, byl a je to předstupeň na všechny vysoké školy.
12. 1. 1903 se obrací starosta Blažej Mixa dopisem na říšského poslance Dr. Jana Dvořáka o podporu otevření státní reálky ve školním roce 1903/4. 17. 11. 1903 došla odpověď, že státní reálka bude k 1. 9. 1904 otevřena. K tomuto se obecní zastupitelstvo 6. 4. 1904 jednomyslně usneslo prozatímně umístit reálku do budovy bývalé obecné dívčí školy na Příkopech č. p. 102 / I. bezplatně, s údržbou, úklidem a dodávkou pitné vody.
Protože nepřicházelo konečné rozhodnutí k otevření reálky, vyslala obec druhou deputaci do Vídně. Deputace sestávající z městských radů JUDr. Maxe z Allemanů a knihkupce Karla Simona obešla vlivné c. k. úředníky od nichž se jim dostalo ujištění podpory pro otevření státní reálky.
Urychlené jednání na ministerstvu kultu a vyučování trvalo čtyři roky než vydalo povolení, že v městě Příbram bude normální (klasické) gymnasium a reálka (reálné gymnasiu) ze dne 24. 6. 1902 (10. 7. 1902 zemské školní rady). Ovšem oznámení o zřízení reálky přišlo ještě o dva roky později, po šesti létech, od c. k. okresního hejtmanství 22. 7. 1904.
Následoval výnos podle rozhodnutí z 24. 6. 1902 a 23. 12. 1903 se povoluje zřídit státní reálku s vyučovací řečí českou a to I. třídu a každým rokem další. I. třídu od roku školního 1904/5.
Do konce srpna 1907 bude odevzdána vyučovací správě nová budova.
V roce školním 1910/11 bude úplná reálka (sedmi třídní).
Proto městský magistrát na své schůzi za starostování Blažeje Mixi rozhodl 6. dubna 1904, že "obec příbramská bere na sebe všechny závazky a hodlá pro státní c. k. reálku vystavět novou účelovou budovu".
Založení reálky v Příbrami posvětilo Nejvyšším rozhodnutím jeho veličenstvo císař a král František Josef I. ze dne 3. 8. 1904.

Přijímací zkoušky se konaly 16. a 17. září 1904, přijato bylo 65 žáků. V sobotu 17. září se konala historicky první porada učitelského sboru státní reálky za předsednictví ředitele a účasti čtyř členů učitelského sboru. Slavnostní zahájení vyučování se konalo hned druhý den v neděli 18. září 1904 bohoslužbou Veni Sancte v kapli reálného gymnasia, protože děkanský kostel měl dopoledne zaplněné bohoslslužbami a kázáními.
V pondělí 19. září začalo řádné vyučování přečtením a výkladem kázeňského řádu ředitelem ústavu. Pro množství přespolních žáků byla zavedena jednoduchá frekvence.
Žáci byli rozděleni do paralelek 7. října.
Pro školu obec vyčlenila a zařídila dvě třídy, ředitelnu a sborovnu v přízemí a 2. patře budovy dívčí školy, která stojí v uličce k obchodní akademii Na Příkopech čp. 102.
Definitivní školník byl přijat Antonín Vojna dekretem z 13. 4. 1905 č. 46.104 zemské školní rady (č. j. p. 82), dosavadní sluha při c. k. okr. Soudě v Dolních Kralovicích. Přísahu složil 29. 4. 1905 do rukou ředitele ústavu. Konec školního roku byl děkanském chrámu s bohoslužbou a rozdáním vysvědčení 16. července 1905. Školní rok začínal v polovině září a končil v polovině července, aby mládež mohla pomáhat při sklizni obilí a nezanedbala školní docházku.
Ve školním roce 1905/6 do I. a II. třídy bylo zapsáno 146 žáků, pročež zemskou školní radou byly povoleny paralelky.