Příbram barokní - 37. část - 9. díl
Rynek čp. 123
Připomeňme si důležitost příbramské lékárny.
Lékaři si dělali léky sami, nařízením Ferdinanda II. (1619, 1620-1637) bylo zakázáno vést veřejnou lékárnu, byla to zřejmě reakce na hospodářskou činnost Jezuitů. Na venkově, k němuž Příbram patřila, ovšem mohli mít lékaři příruční lékárnu. Příbram patřila do berounského kraje (dříve karlštejnského), který pro ni dosazoval fysika (od fysiologie, dnešního lékaře - chirurga). Připomenu tři poslední, kteří měli svojí příruční lékárnu, než byla zřízena veřejná lékárna ve městě:
Fyzik Brunner zemřel při morové nákaze v roce 1713.
Fysik Maxmilián Pokorný koupil dům od Jana Filipa Herolda za 535 zlatých, jak uvádí městský zápis z 27. dubna 1736.
Fysik Ondřej Wassermann, který zemřel na nákazu, když se poranil při pitvě zavražděného koželuha Hořejše 14.února 1738.
Z jeho pozůstalosti kupuje březnický apatykář Wassermannovu apatyku se vším příslušenstvím za 30 zlatých. Březnickému apatykáři Jakubu Ferdinandu Procházkovi, rodáku rokycanskému, je od městského práva povoleno složiti přísahu 5. září 1738 a provozovat městskou lékárnu. Při čemž se zavázal, že svá conservatoria, pod ztrátou městského práva, do ? roku složí. Rukojmí byli František Xaver Wieser a Josef Karel Tippner. Lékárnu otevřel v domě měštěnína Wiessera na Rynku U Černého orla, který od něho v následujícím roce koupil.
Rynk, západní strana, dům U Černého orla s přistavěným loubím do Rynku,
kde byla v létech 1738 až 1792 první veřejná příbramská lékárna
(fotografie z 50 let 19. století)
Rynk, západní strana, dům U Černého orla,
rekonstrukční kresba Ladislava Malého
(70 léta 19. století)
Rynk, západní strana, dům U Černého orla,
po odbourání barokních loubí s viditelným nápisem HOSTINEC U ČERNÉHO ORLA
(fotografie z roku 1906)
V příštím roce 2008 uplyne 270 let od otevření první veřejné lékárny v Příbrami.
Apatykář Jakub Ferdinand Procházka po 30 let vařil lektvary, připravoval náplastě, míchal sole a bylinné směsi do koupelí podle Wassermannových knih s recepturami na přípravu léků. Rozšiřoval také své zemědělské hospodářství přikupováním polí a luk a spravoval svůj právovárečný dům. Sám na vše ani s manželkou Marií Annou nestačil v lékárně i na pole a údržbu domu měl pomocníky. Stal se navíc primátorem královského svobodného města Příbramě hor stříbrných.
Jakub Ferdinand Procházka jako vdovec a pro stáří se rozhodl dům U Černého orla se vším všudy prodat, kupec byl apatykář Franz Tippner, bratr Josefa Karla Tippnera majitele sousedního domu, stalo se to 30, dubna 1768.
Franz Tippner provozoval lékárnu jen čtyři roky, těžce onemocněl a v poslední vůli ustanovil universální dědičku svojí manželku Johannu rozenou Breinilovou 27. Januarii 1772, za čtrnáct dní zemřel.
Vdova Tippnerová ještě tři roky držela hospodářství a provozovala lékárnu, 25. února 1775 prodává dům, lékárnu i hospodářství, o čemž se zachovala německy psaná smlouva. Kupcem je Leopold Fitsche, ten pravděpodobně pracoval v lékárně za obou předcházejících apatykářů.
Po šesti létech hospodaření v domě U Černého orla Leopold Fitsche ujednává novou kupní smlouvu na den slunovratu 21. června 1781, o prodeji svého majetku dnem 1. července 1781 Matěji Černému. Cena byla dohodnuta na 2.900 florentů rýnských. Lékárnu si však ponechal a dále jí provozoval.
Matěj Černý v právovárečném domě zřídil hostinec, který úspěšně provozoval.
Západní strana Rynku uprostřed dům U Černého orla s hostincem
(1906)