Lorenzo Fiorone přestavěl koupený dům v barokní obchodní dům, byl nejhonosnější na příbramském Rynku, honosnější byl jen protilehlý palác Wratislava z Mitrovic. Pro zdůraznění a názornost původu prodávaného zboží zhotovit na průčelní zeď štukový reliéf lva, pravděpodobně od svatohorského štukatéra. Bílá plastika lva dala i jméno domu "U Bílého lva", kdy do roku 1771 neměly domy popisná čísla.

Protipožární předpisy nařizovaly před požárem střechy chránit dřevěné stropy hliněnou mazaninou, později ještě pálenou dlažbou, další předpis nařídil ještě ochranu před zapálením z místností od světel z loučí a kahanů či topidel. Předpis nařizoval nehořlavý podhled stropu, ten se prováděl nejprve materiálem z místních zdrojů. Na trámy podhledu se přibyly slabé, výřezové kmínky nebo otesané latě obalené povřísly slámy (slaměné provazce) a podhled se omazal jílovitou vrstvou, u lepších staveb potáhl štukem a obílil. Tak se stalo i u domu "U Bílého lva", čímž se ochránily malované stropy před začmouzením a zašpiněním. V moderní době a u novostaveb se podhled podbíjel slabými prkny (tesání bylo nahrazeno řezáním) a na nich skobičkami přibitým rákosem, dokončeno štukovou omítkou s vápennou malbou s přidanou šmolkou.

Fironův obchod prosperoval, byl jediný ve městě i v kraji, dovozové zboží šlo na odbyt, prodával čaj, kávu, kterou také pražil pro ty kteří si ji nepražili doma, cukr z cukrové třtiny (řepa se pěstovala na kompostech jen pro dobytek), koření, mandle, oříšky, citrony, pomeranče, sušené fíky, datle, bosenské šestky (ovoce se u nás mnoho nepěstovalo byly delší a chladnější zimy), sušené nebo nasolené mořské ryby, cizokrajná vína a likéry, kromě potravin také textil krátké i střižné zboží, turecké šátky, hedvábné kapesníky i šátky, vonné purpury, frantíky, voňavky a mnoho dalšího zboží. Dům "U Bílého lva" byl také právovárečný a měl zemědělské zázemí. Obyvatelé města i okolních vsí chodili kolem něho na hřbitov i do kostela. Fiorone obytné patro zařídil přepychovým nábytkem a kuchyni luxusním nádobím i servisem z dovozu.

Magistrát posílal k Fioronemu na nocleh význačné návštěvy města a dlužil si od něho nádobí a servis, když na radnici hostil návštěvu. Radnice se odvděčovala naturálními dary, tak k veselce jeho dcery Kateřiny v roce 1733 poslala 3 sudy piva a potraviny za 6 zlatých do kuchyně. Při číslování dostal dům číslo popisné 73, které se přečíslováním několikrát změnilo na nynější 123.

Dědici po Lorenzovi Fiorone se neujali jeho obchodu v roce 1792 byl obchod i dům dán do dražby nejprve byl vydražen obchod i regály. Dům s kůlnami stodolou a loukou koupil lékárník Leopold Fitsche od dědiček Josefy Mieslerové a Markéty Hotschovské. Fitsche prodal svůj dům, na protější to je západní straně Rynku, "U Černého orla" čp. 7, kde měl lékárnu, Matěji Černému. Za prázdný právovárečný dům s příslušenstvím zaplatil Fitsche 3 155 florénů (stříbrných) za louky 290 fr., celkem 3 445 fr. Dluhy vložené na dům obnášely 1 445 fr., takže každá dědička obdržela po 1 000 fr.

Leopold Fitsche se přestěhoval do domu U Bílého lva a do velkého sálu obchodu přestěhoval lékárnu, nepožádal však zemský zdravotní a živnostenský úřad o povolení k přestěhování lékárny a tím podle nového zákona císaře a krále Josefa II. Svazek VI. ze dne 15. III. 1784 ztratila výsadnost. Lékárna se stala volně prodejnou a mohly vznikat další lékárny, vzhledem ke zrušení cechovního zřízení Josefem II. Ode dne 11. října 1792 koupě domu U Bílého lva Leopoldem Fitschem se traduje historie lékárny v tomto domě, to je před 205 léty.