Posvícení to je rozsvícení světel na počest zasvěcení chrámu nebo jen kapličky světci patronu obce, konalo se, či koná na den zařazení jeho svátku v kalendáři. V moderní době je přesouváno na neděli, padne-li svátek na všední to je pracovní den.
V Příbrami snad již kaplička, dřevěný kostelík a později pevnostní stavba kostela byla zasvěcena svatému Jakubu Staršímu (Většímu) apoštolovi Ježíše Krista. Jakub Starší byl organisátorem a šiřitelem "židokřesťanství" tehdy moderní filosofie Hebrejců - evangelia v Jeruzalémě, Samařsku a Španělsku.
Hlavní změna Starého Zákona v Nový Zákon pod vlivem řecké filosofie, šířené Alexandrovou a později Římskou říší, byla změna odplaty v odpuštění. Místo "zub za zub, oko za oko, smrt za smrt" na "dostaneš-li facku nastav druhou tvář".
Jakub Starší - syn Zebedeův a Marie, bratr Jana apoštola, evangelisty zemřel stětím v roce 44, za vlády judského krále Heroda Agrippy I. (r.41-50), pravděpodobně za účast v povstání zélotů. Podle legendy vzniklé na začátku 9. století byly jeho ostatky zázračně, anděly přeneseny do Španělska a roku 820 prokazatelně nalezeny v Compostele, která je od 11. století střediskem jeho kultu a poutním místem. Legenda vyprávěla, že se Karlu Velikému ve snu zjevil svatý Jakub Starší a vyzval jej, aby se svým vojskem pomohl v boji zbytku křesťanů ve španělských Pyrenejí proti islámské přesile a zabezpečil i svojí Franskou říši. Legenda dále vypráví, že před zahájením bitvy v roce 831 se nad španělsko franskými vojsky zjevil svatý Jakub v bílé říze na bílém koni s taseným lesklým stříbrným mečem, početnější islámské maurské vojsko se dalo na útěk. Pro zásobování křesťanů, proto že nížiny byly v moci islámských vládců se v horách vytvořila Svatojakubská stezka rozvětvující se do zemských stezek západní Evropy. Za dopravu všeho potřebného, včetně zbraní se poutníkům dostalo boží milosti. Svatý Jakub Starší se stal patronem Španělska, sirotků (zprvu po padlích bojovnících s maury) a ochráncem poutníků. Od konce 13. století je zpodobňován s poutnickou obranou holí, lahví a brašnou, oblečen do pláště a klobouku, někdy mívá u nohou dvě malé děti, které chrání.
Svatojakubská legenda měla být vzorem pro naší svatováclavskou legendu hlásající: "Až bude v Čechách nejhůře vyjede svatý Václav na koni s blanickými rytíři na pomoc."




