V 19. století byla v domě otevřena hospoda, poslední majitel, před zbouráním, hospodský a znamenitý uzenář Martin Herold zavedl v Příbrami výrobu párků, na teplý párek z udírny s teplým pečivem a chladným pivem chodila celá Báňská akademie i široká veřejnost.

V roce 1890 byl dům i jeho zázemí zbouráno a na jeho místě byla za tři roky postavena honosná spořitelna v novorenesančním slohu. Ve výzdobě fasády i v malbách interiéru jsou včely a úly, symboly spořivosti. V roce 1893 se spořitelna do budovy nastěhovala a byla do ní převedena i radnice, později i městské museum. Soudka byla rozšířena na ulici do měšťanského pivovaru, který byl postaven za hradbami, ty ale po Třicetileté válce ztratily obranný význam.

Architektem a stavitelem byl proslulý Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897), jenž si také vlastenecky přidal staročeské jméno. Nejvýznačnějšího architekta té doby získali příbramští přes jeho bratra magistra Jana Ullmanna, který byl majitelem lékárny U Bílého lva na Rynku, v létech 1872-1897.

Architekt I. V.Ullmann je autorem mnoha význačných staveb Prahy, Cyrilo-Metodějského chrámu v Karlínu, na jeho založení přijel císař s císařovnou z Vídně (poškozen při povodni 2002), Prozatímního divadla - nyní součást Národního divadla, paláce Lažanských s kavárnou Slavie, České spořitelny - nyní Česká akademie věd, Českou techniku - nyní ČVUT, palác v Panské ulici - redakce MF a mnoho dalších.

V Příbrami spolupracoval se svým pozdějším nástupcem architektem Bedřichem Münzbergerem na kostele sv. Vojtěcha (1889) na Březových Horách a na konviktu (1892) v Jiráskových sadech. Zakázky protekčně zprostředkoval magistr Jan Ullmann.