Okresní úřad v Příbrami s prvním hejtmanem Janem Šmídlem sídlil v této budově od roku 1850 do roku 1861, potom se přestěhoval do uvolněné budovy Oberamtu (Horního úřadu v Příbrami) čp. 100, mezi budovu farní školy a hlavní a reálné školy.

Od roku 1861 se usídlila 1. července v budově Měšťanská spořitelna v Příbrami,tabuli s tímto firemním názvem měla pověšenou pod okny 1. patra. Barokní střechu s vlašským krovem a šindelovou krytinou nahradil současný krov s pálenými bobrovkami a při nedávné opravě holandské tašky. Spořitelna byla založena v roce 1859, měla čtyři zaměstnance, přednostu, prvním byl Max. Bradáček a tři účetní. Ke spořitelně s přednostou panem Stekerem se přistěhovala v roce 1869 i městská radnice. Obě instituce zde úřadovaly do roku 1893. Poctivé vedení spořitelny, jistě i městské pokladny, umožnilo investovat do výstavby nové representační budovy nové spořitelny.

Po První světové válce zadala příbramská radnice vypracování projektu úprav a rozvoje města pražskému architektu Librovi, ten kromě nové ulice (Riegrovy) a nových čtvrtí vilové zástavby (Sebastopol, nad nádražím a další), navrhl otevřít pohled na novou spořitelnu s radnicí zbouráním tohoto objektu a na jeho místě postavit pomník padlým ve válce. Urbanistické návrhy byly vypracovány v roce 1922.

Riegrova ulice byla realizována vybouráním domu v Plzeňské ulici na obou stranách, i k nádraží, pomník padlým byl posunut před chlapecké školy a poštu. Barokní hospodářský komplex - dvůr, nám i budoucím zůstal zachován, aby demonstroval - názorně ukazoval zástavbu Rynku v 18. století. Dům byl vyhlášen kulturní památkou 1. 1. 1965.