Barokní hospodářský dvůr, dnes čp. 107, byl postaven u cesty do arcibiskupské zámku z východní strany na její protější straně již stála barokní rezidence jezuitů na jižní straně byla cesta kolem hřbitova. Ze západní strany byla mezi čp. 101 a čp. 107 soudka, dnešní ulička Na příkopech. Na severní straně stodola byla zasazena do náspu hradebního příkopu.

Gotický dům na této parcele podlehl plamenům požáru v červenci roku 1626, novou barokní stavbu nechal vyzdvihnout nejspíš člověk z okruhu arcibiskupa monsignora Matouše Ferdinanda Zoubka, který se podílel na přestavbě ruiny příbramského hradu nebo působící na výstavbě svatohorského chrámu. Dobu výstavby můžeme určit na konec 17. století nebo začátek 18. století.

Kamenné ostění vchodových dveří a brány vjezdových vrat nese punc práce huti Mathiase Huebera (Pilthaura), příbramského kameníka. Kámen je z karbonského arkonského pískovce z lomu u obce Žehrova u Kladna, stejný jako kamenická výzdoba chrámu na Svaté Hoře a na barokních stavbách ve městě, Janákův dům, Modrý Hrozen, brána z již neexistujícího Zikmundova statku a dalších. Mates Hueber ( Mathias Pilthauer zemřel 17. dubna 1702 v Příbrami a byl pochován na hřbitově u kostela sv. Jakuba.

Po revolučním roce 1848 byla rekonstruována státní moc, vyhlášena ústava, změněna správa území z panství na státem spravované kraje a podkraje (pozdě přejmenované na okresy), místo panských vrchnostenských soudů zřízeny státní okresní soudy a státní okresní berní (daňové) úřady. Příbram, aby získala statut okresního města dala státu k disposici dvě budovy pro nové úřady. Byl to Mitrovický palác, kde sídlila radnice a objekt čp. 107 (tehdy čp. 95), který magistrát odkoupil od majitele Jana Kalfuse. V Čechách bylo zřízeno 1. 1. 1850 890 okresních hejtmanstvích, politický okres spravoval příbramsko a dobříšsko. Od 1. 6. 1850 začal v Mitrovickém paláci úřadovat pro soudní okres (větší než politický) okresní soud.