Příbram barokní - 22. část

Královské horní město

Z výstavního hradu se stala ruina, zřícené nezhořelé dřevěné části použili obyvatelé na svoje chalupy a na topení, postupně rozebírali i kámen na své stavby. Pro budoucí válečné konflikty byla značně snížena obranyschopnost města,svahy, potoky s bažinami a rybníky chránily město ze tří stran po rovině ze severovýchodu místo pevného hradu s posádkou byla zřícenina, která mohla být využita,jako zadní brána k lehkému ovládnutí města.


Pobořený hrad Příbram, na rytině M. Küssela,
podle kresby Pátera B. Šlajera S. J. z r. 1665

Na podporu dolování v stříbronosných dolech přispěl Rudolf II. v roce 1581 na nový čerpací stroj, v dalším roce 1582 obec přispěla 4000 tolary, leč množství stříbra předpovězené kněžnou Libuší (podle Hájka z Libočan) se zatím nevytěžilo, jak podal hlášení hormistr Lazar Ercker. Lepší to bylo s dobýváním železných rud, které se na Příbramsku a Podbrdsku dobývávaly již od dob keltského osídlení, v 16. století produkce železářských výrobků, od litiny po ocel, přesáhla region a představovala více než čtvrtinu výroby české produkce. Hnacím motorem ovšem nebylo zemědělství, ale jako dodnes zbrojení.

Stříbrné pečetidlo města Příbramě (průměr 45 mm)
z roku 1541 s dvěmi věžemi chrámu pražského
( podle některých pramenů)

V roce 1582 byla do Příbrami a okolí zavlečena morová epidemie, která si vyžádala na 600 obětí od července do prosince toho roku, pochovaných na loukách po větru za městem, za dnešní OHS.

Barevné zobrazení příbramského znaku v českém graduálu
z let 1581-1583 z pražské dílny Jana Kantora

Hornické podnikání bylo nyní v režii města, ale to více šetřilo nežli nakládalo na hory, za pět roků (1584) koupilo od císaře a krále Rudolfa II. sedm okolních obcí: Bohutín, Kozičín, Orlov, Oseč, Brod, Zdaboř a Žežice, k tomu devět mlýnů, čtyři rybníky, hospodářský dvůr (zbořený pro stavbu budovy OO VB proti sokolovně) a nový pivovar (dnes autobusová stanice Jiráskovy sady a objekt Tržnice). Lazec byl součástí města, později pátá čtvrt, spolu s mlýny a samotami. Zaplatilo za ně 6000 kop míšeňských stříbrných. Císař městu přidal i pás lesů 3 míle dlouhý a 2 míle široký, pro důlní činnost, sám si vymínil lovecký revír Baštiny a Pstruhoví potok, dnešní Litavku.

Příbramské panství a jeho zvětšování,
Vlastivědný sborník Podbrdska 11/12
(Stanislav Polák)

Obrázek se po kliknutí zvětší

V roce 1586 žádali příbramští měšťané Volf Rozvodovský z Věšova, Bohuslav Vamberský z Rohatec a Jaroslav Libštejnský z Kolovrat o ruinu hradu, jíž chtěli opravit, ale královská komora jí neprodala.


Text a foto: Ing. Josef Podlaha
Webdesign: Pavel Hlavín